s mámou používáme citáty z Betty pořád..

"...áááratka,yndejte ty ááárááátka.." "Stůj, střebo nelím!" "Nebyl to ani metšíček,takovej malej koušíček..." "A jak sis myslel proboha,že to bude držet,jen tak v luftě?" "Dííívadla a phlééésy" "A já vim, kam si ten tvůj zku....vobraz pověsim...na hajzl!" "Ježišikriste, paní Bardová,já ty prevíty ne a ne udělat kulatý..." "Cííííít, cííííííítit, musíte to cííííítit..." "Naše sousedka se velice vzrušila a v noční košili vyběhla na ulici,kde přesně pod ní prasklo vodovodní potrubí,na což s potěšením vzpomínám..." "Pojďte na párek..""Pepiku, Betty jde, přines tu půlku krávy.." "Oukej zlato řekla oukejzlato..."  "Měsenarodilidvojčatkaabylisrostlýnaprsíčkáchasouvešpiritusuvmuzeuvnujorku...ale to je milé!" "kdo to uďál?" "Ježíš místo svíček nosil vánoční samolepky""Rovnadlo na vlasy, bělidlo na tváři,kam se chystáte, do rakve?" "kakau a čímani"  a tak bych mmohla pokračovat do nekonečna,však to znáte :-D

Re: s mámou používáme citáty z Betty pořád..

ano, ale pobavilo. bábi byla zvlášť výborná. a pak ta zlatá přítelkyně, která polehávala na co největších pohovkách. a Alžběta se svými unudlanými potomky... ale: Don je Skot. aby nepřinesl domů špatnou zprávu, je ochoten k čemukoli. a popis puberty Bettyiných dcer mě mnohokrát ochránil před kriminálem po děckovraždě...

Já taky děkuju.

Vzpomněla jsem si na Donův krájecí přístroj na krocany

ano.

doporučuji, pokud nemáte, sehnat si její knihy pro děti. smála jsem se jak houpací kůň.

Po xté jsem četl asi před 14 dny Vejce a já

Mám strašný problém. Nemůžu najít na mapě "PŘESNÉ" místo, kde ta farma byla a to mi nedá spát. Kdybyste někdo věděl, prosím řekněte.

Re: Po xté jsem četl asi před 14 dny Vejce a já

Zkuste link http://bettymacdonald.net/geography.html  A někde jsem i viděla fotky farmy, která tam stojí dnes, třeba to ještě dohledám.

Betty

je nehynoucí. Protože lidé byli, jsou a budou stejní. Mně zase rodiče citovali pasáže z Dusím se ve vlastní šťávě, když jsem dorůstala...

Mimochodem když jsem byla v Seattlu, zjistila jsem, že tamní obyvatelé, se kterými jsem mluvila, netuší, že někdo jako Betty MacDonaldová vůbec existoval...

Re: Betty

Njn, ptala jste se spatne. Priste se zkuste zeptat na Mrs Piggle Wiggle nebo Nancy and Plum. Pokud nebudete mit vylozene smulu, bude to jista trefa, tyhle pribehy patri ke klasikum detske literatury. V US je nejznamejsi knizkou od Betty MacDonald Nancy and Plum.

Jen doufám, že vůči manželovi neuplatňujete

babiččin názor: Mužský jsou čuňata a sežerou všechno.

Re: Jen doufám, že vůči manželovi neuplatňujete

Jenže ono to platí...

Ještě dodatek

Ještě pro ty, které se o Betty zajímají. Pokud jste nečetli knížku její přítelkyně Blanche Caffiereové Hodně smíchu a pár slz, doporučuji. Co do formy se určitě s Bettyinými knížkami nedá srovnat, ale obsah je zajímavý. (Jinak se právě touhle knížkou inspirovaly Tereza Kostková a Carmen Mayerová ve svém stejnojmenném divadelním představení.) Život Betty s prvním mužem měl hodně daleko k idyle, a to zdaleka ne jen kvůli té dřině na slepičí farmě.

Re: Ještě dodatek

Betty se s prvnim muzem rozvedla, to byla tehdy i v US docela rana. Takze zfilmovane vejce a ja se jeji filmovy manzel nejmenoval Robert Hekett ale Donald MacDonald a hral ho Fred MacMurray, Bettynku hrala Claudette Colbert. Rob nebo Bob se po rozvodu s Betty vubec nestykali.

Připojuju se!!!

Betty je prostě naše kamarádka...

Jako

se mezi chlapama traduje , že v Kmotrovi je odpověď na každou otázku a situaci, myslím, že ženský najdou odpověď na každou " svou" situaci v Betty McDonaldové. Je to vlastně pořád stejný.... jako by těch šedesát let od její smrti ani neexistovalo

Jsem na tom stejně

Taky se občas přistihnu, že cituji Betty :-). Zdá se mi fantastické, jak tahle úžasná ženská dokáže lidi nejen bavit a inspirovat, ale taky sbližovat. Kdysi u mě jedna (pracovní) návštěva zahlédla Bettyiny knížky a rázem bylo po počátečních rozpacích :-). Příště už ke mně dotyčná návštěva šla jako k dávné kamarádce :-D.

Re: Jsem na tom stejně

Kdysi jsem na poslední chvíli uhnul před trámem padajícím se střechy a aniž bych si to nějak uvědomil, požil jsem onu šišlavou hlášku táty Kettleho: "Škoro mě ta ku/píp/ doštala". Naprostá většina lidí kolem věděla přesně odkud ta hláška je, bylo to zajímavé, protože od některých jsem vůbec nečekal, že by něco takového četli.