Už několikrát jsem se zařekl

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.

Už několikrát jsem se zařekl, že si dám pauzu a nebudu aspoň týden sledovat žádné sdělovací prostředky. Nenechám na sebe v počítači vyskakovat hlášení, abych souhlasil s nějakými potvorami pod názvem kokís, kteří po mě chtějí souhlas, že jsem nadšený tím, že se bude vědět, na co jsem se díval, a budou z toho usuzovat, co se mi má nabídnout, do jaké sorty mě zařadit, aby se někdo mohl dostat rychleji k mým důchodcovským penězům. Nebo aspoň nějak jinak mě obtěžovat. Jak, to si ani nedokážu představit. Samozřejmě, že nemusím souhlasit, ale buď si nic nepřečtu nebo na mě vypadne oznámení, že když si to čtu, tak už jenom tím, že to čtu, tak s těmi kokís souhlasím. Báječný vynález, ale třeba dobrovolně odevzdávají peníze Nadaci za zachování českého Senátu na věčné časy a nikdy jinak.

Mylně jsem se domníval (horoucně si to přál a doufal), že ten velitel Senátu po výletu do Asie se uklidní a bude v Senátu kontrolovat docházku a stav senátních roušek, obzvlášť, když pro soukromou firmu získal nějaké stroje na jejich zhotovení. Ale ne, místo kontroly docházky chodí po senátních chodbách a shání podpisy na to, aby to hejtmanům patřičně osladil. Aby nevyčkal ani těch 14 dní, jak to všechno dopadne. Chápal bych to, kdyby počet hejtmanů za ANO byl víc, než velký. Ale není to tak. Takže ty klacky, místo okvětních plátků růží, hází pod nohy hejtmanů, povšechně z opozičních stran. Jistě, jedná se o zásadu, o zásadu přímo zásadní. Že se jedná v konečném důsledku o životy obyčejných lidí, to mu uniká. Bodejť by ne, když obyčejní lidé z hlediska těch nadlidí jsou jenom ti, co souhlasí s těmi kokís.

Debilně si myslím, že ty kokís i ten Senát jsou věční. Bohužel.