Třeba ano, ale asi určitě ne

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.

Jsou názory, které je zapotřebí vůbec nebrat v úvahu. Vycházejí z neznalosti věci, dalo by se říct, že pocházejí z nějakého zapadlého myšlenkového dvorku domu na výspě současné civilizace.

K těmto názorům patří mediálním prostorem kolující myšlenka o reciprocitě počtu diplomatických pracovníků s tou kterou zemí. Prosazením tohoto názoru obecně by nám zajistilo nehynoucí slávu a čelní místo v dějinách blbosti mezinárodních vztahů (nevím, jak bychom vysvětlili například i redukci počtu zastupitelů USA).

Není od věci zmínit, že tuto reciprocitu hlásají i dvojčata Pekarová s Adamovou.

Do tohoto ranečku názorů patří i hlásání o tom, že se vyvolá hlasování o rozpuštění sněmovny. Z mého hlediska dobrý nápad, ještě lepší by byl, kdyby se kolegiálně k tomuto názoru přidala i Konírna (ha, ha, hi, hi…). Jenže vtip je v tom, že se vůbec nejedná o správné názory, o správné rozhodnutí, o správné gesto našich zastupitelů. Aby k tomuto záměru došlo, to by se nemohlo v mnohých hlavách ve Sněmovně uvažovat o tom, ŽE ZKRÁCENÍM volebního období by došlo i ke zkrácení poslaneckých (nemalých) příjmů.

Takže jsem dost klidný a počítám s tím, že půjdu volit až na podzim. Když ten nahoře dopustí, tak bez roušky a bez desinfekce obálek s volebními lístky.

Debilně se těším, že cestou k volební urně si budu moct dát cestou jedno od cesty a druhé, až odvolím, kvůli pocitu z dobře vykonané (voličské) práce.