Summit skončil, rozpaky nad konáním prezidenta zůstávají

To období před summitem se nedalo nijak lépe nazvat, než tahanicí mezi vládou a prezidentem o to, kdo na tu merendu NATO pojede, provětrá slušivý oblek, popovídá si, povečeří a postojí na společné fotografii.

Vláda několikrát zdůraznila, že účast na tomto večírku osobou prezidenta je spojena s určitými riziky, především s tím, že se bude rozdávat i soda v neprospěch naší vlády a že může rovněž dojít i k mytí hlav. Hrozilo tedy nebezpečí, pokud by došlo k mytí hlav, ohrožení másel na hlavách zúčastněných a, v případě prezidentské hlavy, másla nejvzácnějšího.

Poťouchlé rozhodnutí ústavního soudu tato rizika vůbec nebralo v úvahu a prezidentovu účast na summitu nejen doporučilo, ale i přímo přikázalo. V té situaci se vláda zachovala státnicky moudře a připustila účast prezidenta včetně třech hochů ochranky. I zde se prezident zachoval nepochopitelně a několik členů ochranky vyměnil. Jednak potřeboval mít po ruce svého poradce (asi se nevyzná v tom, která vidlička je ta na salát) a také nutně potřeboval svého fotografa, aby měl důkaz pro manželku, že tam skutečně byl. Okleštěním počtu ochranky nebral vůbec v úvahu, že by mohl třeba být (nám) ukradenej. Co prezidentovi poradci během summitu radili se nedozvíme, podléhá to utajení.

My občané této republiky můžeme pouze konstatovat s úlevou, že prezident nám ukradený nebyl (zatím).