Sázka na mrtvého koně

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.

Chodím pravidelně na dostihy. A taky si někdy vsadím. Věřím koni, který má za sebou přijatelnou dostihovou historii, a někdy si vsadím i na žokeje. Vím, že dobrý žokej by si nikdy nesedl na vyloženě špatného koně. Nevsázím na koně na konci tabulky s kurzem na vítězství -například 1: 45. I tak se za posledních deset let stalo, že takovýto kůň (hajtra do počtu, jak říkají sázkaři), vyhraje k všeobecnému překvapení.

Nejen volby, ale i přímo jmenování někoho do funkce, je sázka na úspěch s větším nebo menším kurzem. Pokud strany, nebo i jedinci mají co společnosti nabídnout, jejich šance na úspěch bývá velká. Sázkařsky řečeno, jedná se o favority a na favority je vždy nízký kurz. Protože je jisté, že téměř s jistotou zvítězí.

Ovšem sázka ministra Rakušana jmenováním Petra Mlejnka vůbec nenese znaky, že se jedná o favorita s nízkým kurzem. Naopak se čím dál tím víc ukazuje, že jmenování Mlejnka do čela rozvědky by mohlo semlít nejen Mlejnka, ale i Rakušana. Neodvažuji se odhadnout výši kurzu v tomto případě, protože všechny okolnosti naznačují, že se jedná o sázku na mrtvého koně.

V dostihovém sportu se nedá vsadit na mrtvého koně. V politickém dění to umí jenom současný slepenec mající pohodlnou většinu ve Žvanírně.

Z dostihů bychom si měli vzít poučení.