První schod úspěšně překonán, další zbývají

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.

Ano přiznávám, nedokázal jsem si představit, že ve vládě bude zastoupeno pět subjektů, tedy minimálně víc než dost ministrů s různými, leckdy ne se shodnými názory. Navíc doslova jsem se děsil z razantního nasazení dámského křídla koalic, dvojčat Pekarové-Adamové a příznivkyně tetování Richterové.

V jarním období, kdy chvílemi to vypadalo tak, že budoucí premiér bude odredovaný a naše země se vydá na hodně sporadickou cestu budoucího směřování pod pirátskou vlajkou, jsem měl oprávněné obavy z dalšího vývoje. Naštěstí se ukázalo, že pirátská vlajka zdaleka nevlaje na stabilním a vysokém stěžni popularity a zdravý voličský rozum zvítězil. Vše bylo stvrzeno kroužkovací vůlí ve volbách.

Přesto jsem měl skutečné obavy, že by jmenované dámy snad zasedly do ministerských křesel a obdržely rouru s jmenováním a příslušná razítka. Na můj vkus jsou  politicky nevyzrálé, psychicky nevyrovnané a nervově labilní. Takové ministryně bych skutečně nechtěl vidět ve vládě další roky.

Téměř jistý budoucí ministerský předseda Fiala měl tolik prozíravosti, že včas obě dámy uklidil do Žvanírny a dle mého tím prokázal schopnost si poradit i s dost komplikovaným  personálním obsazením budoucí vlády. Jsem přesvědčen o tom, že tímto aktem si  ušetřil spoustu problému do budoucna.

Debilně si myslím, že když najde ještě nějaké vhodné místo pro dredy, že bude z nejhoršího venku.