Poslední vánoční projev ministerského předsedy Fialy

Když budeme mít štěstí, tak byl skutečně poslední. Když budeme mít smůlu, tak nepřijdeme o německé platy. Tedy upřímně řečeno, byl bych měl raději, když jsem důchodce, německé důchody než německé platy. Ale asi obojí je v kategorii těšínských jablíček.

Když už se na konci roku bilancuje, tak by se to mělo dělat pořádně. Nejen se masírovat a poplácávat za úspěchy (možná to zas až tak velké úspěchy nejsou, že), ale i přiznat to, co se nepovedlo. A nepovedly se velké věci, jako je například digitalizace stavebního řízení. Rozpaky budil i návrh státního rozpočtu na rok 2025, který ovšem celkem očekávaně podepsal prezident. Jo, jo, řekl si k tomu pár vět, aby neztratil fazónu, ale podepsal. A může v klidu si příští rok zase výletovat, tu a tam něco slíbit, co by se mohlo, kdyby on mohl. Taky se mi líbilo, jak do projednávání o budoucích důchodech zapíchli vidle dva poslanci (S+H)* za pět minut dvanáct. Rázem připravili o předčasný důchod, jak se nyní říká, nižší stovky tisíc budoucích upracovaných důchodců.

No ale budeme mít nové nadzvukové stíhačky. Když se každý den dívám na zprávy, tak jsme možná místo těch stíhaček měli koupit tkz. deštník od Izraele a postavit v nějakém zbytečném, nevyužitém vojenském újezdě dvě fabriky na drony. A ty pak prodávat a také posílat zadarmo na Ukrajinu. I když už to asi nebude zapotřebí. Jak prohlásil budoucí americký prezident, válka na Ukrajině brzo skončí. Tedy aspoň v to všichni doufají.

Všechno nejlepší v Novém roce.

* Spejbl a Hurvínek