Porcování medvěda a flákota hovězího

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.

Vždycky na podzim se ve Žvanírně porcuje medvěd. Je to takové klasické klání poslanců o zbytek peněz v rozpočtu, které mohou získat pro svůj volební obvod. Pro své příznivce. Je to takový hezký příměr, to porcování medvěda, takové přirovnání.

Já mám přirovnání rád. Takže nyní jsme v situaci, kdy do Parlamentu přivezli pořádný kus hovězího.

SPOLU jsou pro to, aby se všichni dohodli, že se dohodnou, že půjdou pryč od toho hovězího a vypíšou se předčasné volby a nově zvolení určí, co s hovězím.

Ti s tou knížkou se rozhodli, že je jim jedno, co z toho vláda bude vařit, když místo hrnců se nakoupily samopaly. Tak ať si vaří vláda, co chce a s kým chce. S nimi ať se nepočítá, že by loupali cibuli. Nebo krájeli zeleninu.

Další zase navrhují, aby se vyjádřila nedůvěra vlády s tím, že šanci něco z hovězího uvařit už nemá. Ale ozývají se hlasy, že když se to udělá, tak maso skončí na hradě a tam se bude rozhodovat, kdo bude do voleb vařit. Možná, že i trochu ještě chvíli po volbách. A že ti kuchaři by mohli být ti s hradní důvěrou. A s mezinárodními zkušenostmi s vařením soljanky.

Jenže to dopadne docela prozaicky. Nic se nebude do voleb měnit. A bude se vařit guláš. Vládní guláš. Ten je jednoduchý, oblíbený, akceptovatelný. Pro jistotu se vymění několik nepodstatných kuchařů, aby se ukázala snaha.

Debilně si myslím, že to bude volební guláš.