Nechci rozpoutat mezinárodní vášně

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.

Kdyby Rakušáci tušili, že je to v podstatě tak jednoduché, tak by určitě našli ve svých tajných službách dva schopné všeho schopné a poslali je s odpalovacím zařízením do těch našich skladů vojenského materiálu sami.

Ukázalo se, že pomýšlet na ruský atomový reaktor po ohňostroji ve Vrběticích je čirý nesmysl.

Neprůchodná ruská účast na výstavbě bude akceptovaná nejméně dvěma budoucími vládami. Pak se uvidí, uvidí, až se trochu zapomene. Jenže pak ale nebudeme moct dostát závazku, že se vzdáme uhelných elektráren. Že je zavřeme. My totiž elektrárnu poháněnou atomem stavět nebudeme. Ukázalo se, že zadaný výkon 1 200 MW neumí nikdo jiný postavit, než ti, kterým to zadat nechceme. Francie ani Korejci tak velký výkon jednoduše neumí a americká firma je v bankrotu. Čínu taky nechceme, tak budeme bez elektrárny.

Zavřeme doly a budeme kupovat uhlí od kamarádů Poláků. Přestaneme jim posílat petice, že kvůli lomu za hranicemi není na našem území voda. Raději budeme vozit cisterny, hlavně, že se dohodneme.

Mohli bychom postavit dvě menší atomové elektrárny, ale ty by byly o mnoho dražší, než jedná velká. A když postavíme elektrárny na plyn (ropu), tak jsme z deště pod okapem. Plyn a ropu bereme a budeme ještě dlouho brát z východu od velkého bratra. Nemůžeme postavit tolik nových přehrad, tolik větrníků, tolik placek na našich polích, abychom nahradili ten výpadek 1 200 MW výkonu.

Rakousko si v tichosti mne ruce, protože atom kousek od hranic nechtějí. My, ať si svítíme, čím chceme, hlavně, že se nebude stavět.

Já je úplně chápu.

Debilně si myslím, že kdyby ti dva pupíci, kteří vyhodili to skladiště, nedostali metál v Rusku, že by ho dostali v Rakousku.