Nad jednáním v našem Parlamentu ohledně prodloužení výjimečného stavu přes Velikonoce

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.

Kdyby se nejednalo o skutečně vážné záležitosti (naše životy), tak bych musel konstatovat, že to byla taškařice jako vždycky. Dokonce víc, v mnoha ohledech byla výživnější - víc než jindy.

Vše při starém včetně nezakrytých volných úst poslance Volného.

Že se schválí prodloužení výjimečného stavu přes celé Velikonoce bylo každému (nejen poslancům) jasné ještě před zahájením jednání. A to z jednoduchého důvodu: a to, že nikdo se nechce podílet na společenské sebevraždě, které by předčasné rozvolnění situace přineslo.

Takže se především jednalo o to vypovídat se a poukázat na všechny skutečné i zamýšlené chyby současné vlády. Nelze zastírat, že se hlavně a především jedná o dobrou startovní pozici v předvolebním čase.

Na těch parlamentních diskusích (ale i na diskusích na i dnes) se vždycky najde dostatek těch, kteří se zcela oprostí od projednávaného tématu a vypálí svůj názor. Příklad pro ty méně chápavé – Babiš může nejen za všechno, navíc ale i za počasí, a to je neodpustitelné…

Ale přeci jenom k jedné, při pozorném sledování vystoupení poslanců, změně došlo.

A to, že je čím dál tím víc zřetelnější, čím víc se blíží termín podzimních voleb, tak především ti poslanci stran, kteří si už shání podsedáky pro vládní křesla, se snaží vystupovat a jednat tak, aby tuto zemi přebrali v pokud možno v co nejméně zbědovaném stavu. Takže se snaží přistupovat k budoucím opatřením pragmaticky. S rozvahou.

S ostrou kritikou všeho - tak vystupují především ti, co tuší, že vládní křeslo na ně nezbude.

Díval jsem se na tu parlamentní taškařici a bavil se. Debilně si ale myslím, že mnozí (většina obyvatelstva) ty jemné parlamentní humorné valéry (estetické hodnoty) těch rozprav nechápou. Škoda.