Migrační vlna ukončením bojů neskončí

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.

Říká se, když někdo mluví jasně a přehledně, říká se, že mluví jako kniha. Vít Rakušan dneska v debatě TT mluvil přinejmenším jako velká a tlustá kniha. Na všechno měl odpověď, (že by předem připravenou?), vše uměl vysvětlit a ozřejmit.

Je evidentní, že není jiné cesty, než přijmout ukrajinské emigranty a dát jim novou šanci na uspokojivý život. Je evidentní, že to nebude jednoduché, ani snadné, nebude to tak jednoduché a snadné, jak to tvrdí Vít Rakušan. Zapojení přišedších migrantů bude náročný a dlouhodobý proces. O to náročnější, že většina migrantů z Ukrajiny jsou zatím především matky s dětmi. Zapojení matek do pracovního procesu bude složité. Mají jednak jazykovou bariéru, jednak aby mohly pracovat, musí mít své děti kam dát, tedy do školek, škol. Nemáme dostatečné kapacity v těchto zařízeních, nemáme dostatek učitelů, natož učitelů ovládající jazyk migrantů. Nelze po prvňáčcích chtít, aby se vzdělávali v cizím jazyce. Nemáme ani dostatek dětských lékařů, nemáme dostatek ani ostatních lékařů. Takže jejich integrace bude složitá a v konečném důsledku i dost drahá.

Nemáme dostatek volných bytů, ubytovacích kapacit. Ostatně dostupných, cenově dostupných bytů nemáme dlouhé roky ani pro naše občany, natož pro migranty. Využívat stávající ubytovny dlouhodobě jako jedinou možnost bydlení je nemyslitelné.

Je pravděpodobné, že stávající situaci snadné legalizace pobytu v ČR využili jistě i mnozí, nelegálně zde na černo roky pracující ukrajinští pracovníci. Tvrzení, že tu žádní nejsou je scestné. Podílejí se na tom druhu ekonomiky, kterou neradi vidíme, ale víme o ní a neumíme tomu účinně zabránit. Nyní tedy bude snad aspoň jejich pobyt legální, pracovat na černo budou asi i dál.

Po covidovém období je naše hospodářství podrobeno další zkoušce. Schodek rozpočtu bude opět větší, než se předpokládalo. Navíc jsme v situaci energetické krize a uprostřed inflační vlny, která se změnila v silnou, dravě se deroucí řeku naším životem.

Je naděje, že se s covidem někdy snad vypořádáme. Ale proud migrantů jen tak hned neustane. Vládní slepenec svorně tvrdí, že si s tím poradí.

Já si debilně myslím, že si „nějak“ poradit bude muset. Jenom mám rozpačitý pocit s tím nějak. Nějak ke slovu nějak nemám důvěru.