Kupte si svetr a jděte se podívat na zlato do kostela

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.

Před lety došlo k církevním restitucím. Nesouhlasil jsem s nimi, ale to je asi to jediné, co většina tohoto národa mohla dělat. Mnozí zpochybňovali výši restitucí. Nyní se ukazuje, že z původních 59 miliard díky inflační doložce ve smlouvě (flanďáci umí sesmolit dobré smlouvy nejen s bohem, ale i se světskými potentáty) naroste na hezkých víc než 100 miliard.

V době kdy se v době inflační přidává obyvatelstvu na mzdách (jen ve státním sektoru, soukromém - kdo ví) a něco i důchodcům, což zdaleka nepokrývá inflační procenta, církve s jejich leckdy vypasenými představiteli dostávají restituční částku zvýšenou o celou inflaci. K tomu dodávám, že církevní školy a sociální ústavy, které provozuje církev, na provoz dostávají stejnou částku, jakou dostávají i státem – krajem zřízené instituce.

Možná, že církev zimou klepajícímu národu nabídne pobyt ve vytápěném kostele. Vytápěných kostelů je sice zatím pomálu, ale je možné, že budou přibývat jako houby po dešti. Zvýší se návštěvnost, možná, že někdo okouzlen zlatem a nádherou prostor uvěří a začne věřit. Ostatně tento národ potřebuje v něco věřit. Zatím věříme vládě, že nenechá nikoho padnout, že nový šéf civilní rozvědky je čistý jak nepopsaný list papíru. Většina lidí věří neochvějně ve vítězství Ukrajiny ve válečném konfliktu s Ruskem.

Pokud nás vše zklame, vždycky máme možnost koupit si další svetr a jít věřit  - do kostela.