Ke stanovisku KSČM

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.

Asi řeknu něco, co se nebude líbit. S některými postupy a výroky Komunistické strany jsem souhlasil. A to bez rozmýšlení, hned z čisté vody. Naposled s jejich trváním na tom, aby armáda dostala o deset miliard míň, ve prospěch užitečnějších věcí.

Nechci zde na tomto místě vzpomínat na tolik obdivovaného Havla, ale musím. Byl to on, který sliboval tehdy ještě společnému státu to, že nikdy nebudeme již v žádném vojenském uskupení. Nestalo se tak. Co si budeme říkat, jestli je nějaká hodně silná a vlivná loby, tak je to ta vojenská. Potřebuje své i v dobách hlubokého míru a upřímně, je to dobrý džob pro početné lampasáky. Nejen plat, ale i bonusy a benefity.

Ovšem rozhodnutí těch se stranickou legitimací, že nepodpoří prodloužení nouzového stavu mi připomíná chování malého chlapečka, kterému někdo ukradl pytlík kuliček na hraní. Trvání na tom, že by se měly pustit vleky, když nemocnice jsou plné pacošů, a pustit děti do škol, je hodně nemoudré.

Pokud dojde k neprodloužení nouzového stavu, vlivem těch s tou knížkou, budou se leckterá dobrá opatření hůře prosazovat. Je zapotřebí si uvědomit, že ještě zdaleka není vyhráno, očkování se zcela určitě protáhne a s tím se protáhne i současné nelehké období.

Snad se tedy aspoň zamyslí ti poslanci, kteří zásadně hlasují proti Babišovi, že by bylo ukončení nouzového stavu nemoudré a budou hlasovat s rozmyslem.

Přestože jsem debil, tak v to věřím.