Kapitola LXXVI. - Čtrnáct dní do začátku školního roku

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.     

Jen největší optimista věří tomu, že s podzimem se ta hnusoba C 19 nevrátí. Něco si dovezeme ze zahraniční dovolené, kterou jsme si nedokázali odříct. Něco se namnoží z těch potvůrek, které zatím relativně způsobně kolují v našich tělech. A něco se k nám zavleče pendlery. 

Je otázkou času, kdy to na nás budou nosit vlastní potomci. Zarouškujeme se, zakaranténujeme se. Nakažené děti budou potřebovat opatrování. Matky budou doma, budou chybět pracovníci v podnicích. Nejen matky, posléze i otcové budou chybět. Přestaneme bezhlavě utrácet, možná, že přijdou na řadu kastrůlky s obědem. Navíc mohou být plískanice a budete moct onemocnět nejen covidem, ale i obyčejnou smrkací, prskací, klasickou naší, každý rok nově šlechtěnou chřipkou. Společné působení obou škodlivých faktorů může být smrtelné, nejen pro poživatele důchodů. Může být dost smrtelně nebezpečné i pro ekonomiku naší obrovské montovny. 

Asi neprozradím tajemství, že bychom finanční injekce nemuseli zvládat v tom zatímním rozsahu podruhé, potřetí, nedejž bože po čtvrté. Jedna půjčka je ke splacení, dvě s obtížemi, třetí už devastující, čtyři díry v rozpočtu fatální. Navíc nikde není řečeno, že to musí někdy skončit, že se nemusí objevit ještě něco víc nakažlivého, něco víc doslova fujtajbl. 

Buďme rozumní, neriskujme nejen bezhlavým cestováním v nejistých dobách, neriskujme cicmáním každého s každým, neriskujme přehnaným rozdáváním finančních záplat. Buďme připraveni na to, že ne všechny podniky musí přežít. Ale buďme optimisticky naladěni a střízlivě uvažujme. Nemusí to být tak, jak to vypadá, ale můžete to být tak, jak by to vypadat mohlo. Ale to je tvrzení na mě až moc složité, protože jsem debil.