Kapitola CXIL. - Moje sestra jede příští týden do lázní

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.     

Moje sestra jede příští týden do lázní. Stát (Babiš, Maláčová, Hamáček, zkrátka celá vláda) ji jako osmdesátileté důchodkyni na to koupání přispěl. Každý den mně telefonuje nemajíc internet, zda ještě lázně fungují, jestli a zda tedy pojede.

Tak ji každý den ujišťuji, že samozřejmě, že fungují, ovšem s dodržováním určitých zásad. Ptala se jakých, tak jsem jí je poslal. Ty zásady:

• vstupní prohlídky jsou nahrazeny odchozími prohlídkami, případně pitevní zprávou
• je nutné potvrzení, že volila Babiše nebo aspoň ČSSD, když čerpá ten příspěvek
• dobrozdání, že není v jiném stavu ani v šestinedělí 
• ubytování její kočky v lázních že není možné ani na přistýlce
• do vany s bahnem že se leze bez oděvu, ale s nasazenou rouškou
• kolektivní sex je povolen pouze s dvoumetrovým odstupem mezi páry
• individuální sex je povolen s rouškou po předchozí desinfekci partnera
• ve stravování se uplatňuje systém přerušované hladovky, pro důchodce nepřerušované
• diškréce jsou vítané, ovšem za použití kreditní bankovní karty
• alkohol je povolen pouze ve formě desinfekce na ruce

Řekla, že jsem debil a debilem zůstanu. To jsem opravdu od své vlastní sestry nečekal.