K mým oblíbeným nedělním diskusím

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.

V dnešních diskuzích v hlavní roli pes. Nikoliv ten pětistupňový (chcíplý), ale ten pes, který patří panu Havlíčkovi a který se jel venčit 150 km. Taky jsem se dozvěděl, že Piráti slaví (chlastají) elektronicky - a to tak, že se přihlásí každý ze svého počítače a každý si otevře svou láhev. Báječné opatření a netřeba mít ani roušku. Navíc zbude žejdlík i na maminu takovéhoto distančně slavícího piráta.

Pak se mi líbilo to, že se chtěly řešit věci neřešitelné, jako je báječné fungování naší skvělé sportovní agentury. Bude se to řešit tak dlouho, dokud se jednoduše nezruší. Sport a všechno kolem toho by se mělo zkrátka řešit tak, jak se to řešilo doposavad, a to v rámci ministerstva. Ministerstva pro sport a kulturu. Nebo Ministerstva pro kulturu a sport. Neobjevujme objevené a neučme zloděje krást. Nenosme dříví do Atén a sovy do lesa.

Potěšilo mě, že se také dostalo na ostře sledovanou situaci na našich horách. A že se výlety do kopců chtějí zakázat. Nejlíp tím, že se zakáže všem chodit od bydliště jeden kilometr. Což je samozřejmě nejen neuskutečnitelné, ale hlavně blbost. Ne každý má krokoměr nebo v telefonu GPS.

Zaznamenal jsem rovněž informaci, že paní ministryně financí si jezdí od supermarketu k dalšímu supermarketu bez zapnutého bezpečnostního pásu. Usoudil jsem z toho, že je v jiném stavu. Ostatně v jiném (nouzovém) stavu jsme asi všichni.

Ovšem ve své omezenosti jsem některé věci nepochopil. Třeba to, že prý je omezena náboženská svoboda našich věřících. Tím, že jich může jít omezený počet do kostela. Já jsem nevěřící, ale vždycky jsem si myslel, že věřící obcují, rozmlouvají s tím nahoře, že k tomu nutně nepotřebují kostel a toho v taláru. To by potom věřící nemohli dlouhodobě bádat v polárních pustinách, kde jsou víc než dlouhodobé pobyty, nebo ti v těch kontejnerech, které lítají ve značných výškách nad našimi hlavami (ISS).

Na závěr dva výroky z dnešních diskusních pořadů, které stojí za zveřejnění (nepochybně vytrženo z kontextu...):

Maláčová:

Za II. světové války bylo líp, protože děti chodily do školy…

Bartoš:

Mé dceři kape na karbid…

Usoudil jsem debilně, že se u Pirátů konečně pořádně rozsvítilo a že je potřeba rozpoutat III. světovou, aby ti naši šklebouni opatřeni sváčou konečně vypadli do školních škamen…