Jsem pořádný šťoura

Příspěvek nejen o vepřovém bůčku… kolega bloger Filip Vracovský to jako kulinářský profesionál jistě ocení. Já si totiž pojídajíc s nechutí netučný tvaroh čtu alespoň v receptech. 

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.

Asi jsem pořádný šťoura. Ale jsem zvyklý číst předhazovaná písmena pořádně a pořádně si i uvědomovat, co vlastně čtu. A přiznávám se, že ta covidová potvora se podepsala i na mém kulatém vzhledu. Takže jsem víc a více kulatější - víc, než by bylo zdrávo. Pojídajíc s nechutí netučný tvaroh si čtu alespoň v receptech. V receptech určených pro ženy na Seznamu. Oblíbeného průvodce všedních i svátečních dnů.

Dneska jsem si přečetl na internetu například Tipy a triky na moravského vrabce:

„Mezi vhodná masa na moravského vrabce patří vepřová plec, vepřový bok nebo vepřový bůček. Ideální je kombinace tučných a libových kusů mas.“

(Autorka tohoto recepturálního skvostu je Lucie Cermanová)

Nechápu, jaký je rozdíl mezi vepřovým bokem a vepřovým bůčkem. Asi velký, záhadně velký. Tak velký, že jeho rozdílnost mi unikla.

Ale chápu, jaký je rozdíl mezi ministry zdravotnictví tohoto covidového období. Propastný, ale bohužel mají všichni společnou vlastnost. Zatím to vypadá tak, že ani třetí ministr v pořadí si svou židli neudrží. Už se ozývají hlasy, nejen ze zavřených sjezdovek a zavřených restaurací, že takto ne. NE a NE.

Zlatá zásada - třikrát a dost. O to vůbec nejde. Klidně osmkrát, když to k něčemu povede. Zatím to k ničemu nevede a počínání nejnovějšího ministra vzbuzuje rozpaky. Jenže se vynořuje i obrovský problém, když ne on, tak kdo. Ten, kdo by to snad mohl umět, ten to nechce. Nejisté křeslo, navíc před volbami. Bude-li jiná strana po volbách u moci, jeho křeslo nezachrání vůbec nikdo a vůbec nic. V této situaci hledat někoho schopného, není ani hledání jehly v kupce sena. Je to použití toho, co nebo kdo se nabízí. Nemáme jehlu, máme stavební hřebík. Jenže uhodit správně do hlavičky toho hřebíku je problém k neřešení. Problémy se generují velmi snadno. A cesta vedoucí k vyřešení problémů je ve značně špatném technickém stavu. Taková D1 našeho zdravotnictví.

Já debil si myslím, že je to špatné srovnání. D1 by se snad mohla letos opravit.