Ekonomika dneška nazíraná selským rozumem

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.

Uplynulý víkend byl mimo jiné vášnivou přehlídkou ekonomických prognóz naší nejbližší budoucnosti. A je pochopitelné, že to hlavně zajímá ty, kdož si myslí, že po volbách převezmou otěže vládnutí. Jejich zájem je evidentní - a to ten, že když už mají něco převzít (rádi), tak pokud možno s co nejmenším dluhem. I tak se bude muset šetřit, a to všude. A to se samozřejmě nelíbí. Nelíbí se to politikům. Nelíbí se to podnikatelům i OSVČ, kteří si zvykli na svůj příjem a na prostředí v kterém podnikají (vydělávají peníze).

Nechápou, že situace se změnila a že to přináší nutně s sebou změny. Situace se změnila natolik, že návrat k situaci, jaká byla před covidem, už není možný. A v této situaci je více než jasné, že nejde podpořit plošně všechny subjekty a navíc, i pokud se jednorázově plošně podpoří, že ta podpora má své časové omezení.

Tak jako zkrachovaly například mnohé deníky nástupem a rozvojem internetu a následným nezájmem o konzumaci zpráv de facto starých jeden den. Takže prosperují tiskoviny bulvárního charakteru a ryze zpravodajské, zprávařské deníky víceméně živoří.

Asi nebudeme mít v příštích letech tolik restauračních zařízení, hotelů, cestovek. Taxikářů a krátkodobých pronájmů bytů. Turistický ruch, potažmo i navázané stravovací, ubytovací služby, zaznamená se zhoršenou situací obyvatel (nejen našich), úbytek příležitostí k výdělku. Musíme se smířit s tím, že zkrátka mnozí nepřežijí. Bude míň restaurací i hospod, bude míň cestovek. Bude se méně létat, méně cestovat.

Nepřežijí ovšem i některé výrobní podniky. Podniky, které sice až do covidu nějakým způsobem fungovaly, ale ve změněné situaci už neobstojí. A nebudou to jenom výrobci lyží nebo pivních tácků. Dojde k omezení spotřeby obyvatelstva a bude se rozvážněji utrácet, rozvážněji nakupovat. Dotkne se to i potravinářského sektoru, kdy bude poptávka po jiných, levnějších potravinách, dotkne se to i přepravních firem i podniků poskytujících zbytné služby.    

Vzniklý finanční covidový schodech se bude muset něčím nahradit. Tak, jako se musel nahradit výrazný hospodářský propad po roce 1989, kdy došlo k transformaci ekonomiky. Lze očekávat inflační tlaky a znehodnocení vkladů obyvatelstva. Také lze očekávat znatelný úbytek podniků výrobních i podniků poskytujících služby. Nebude taková ochota vydávat peníze za kulturu, sport a jiné zbytné součásti našeho života.

Nepochopení této situace by vedlo ekonomiku jako celek ještě do dalších problémů. Budou se muset omezovat i úřednická místa, bude potřeba se zamyslet i nad některými náročnými projekty, zda mají smysl a efekt. Například inkluze ve školství.

Debilně si myslím, že přežijí pouze nákupy vojenské techniky. Všechno ostatní se bude muset redukovat.