Co s nafouknutým balónem, když volby klepou na dveře

Nafoukl se balon podezření s nápisem Hamáček a spol. Jednou nafouknutý balon je potřeba buď přifukovat, nebo pomalu upouštět. 

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.

Rád bych, abych nebyl zaškatulkovaný mezi fandy sociální demokracie, naopak, myslím si, že je to strana (bohužel) na odpis.

Jisto je, že se nafoukl balon podezření s nápisem Hamáček a spol. Jednou nafouknutý balon je potřeba buď přifukovat, nebo pomalu upouštět. Obzvlášť, jedná-li se o balon dost závažný, plný obviňujících tvrzení. Tvrzení, které se zatím nepotvrdily, ani nevyvrátily. Jisto je jediné, že mocně ten balon nafukovala dvojčata Pekarová s Adamovou, ti co věří v božskou spravedlnost a chovatelé modrých ptáků.

Nyní jsme v situaci, že balon se nepřifukuje, ani neupouští. Takový status quo. Vyčkávací strategie. Být to žitný kvásek, tak bez přikrmování se z něho chutný chléb neupeče.

Nevím, jak to dopadne. Pokud to nějak vůbec dopadne. Ale pokud to nedopadne vůbec, tak by se snad ti nafukovači měli omluvit. Ale to asi nehrozí a hrozit nebude.

Možná, že jsem naivní a naivnější než je zdrávo. Ale už jenom předpoklad, že by někdo mohl vyměnit dva lidské životy, miliardovou hospodářskou škodu (zničená munice, poškozená příroda, velké prostředky na sanaci) za milion vakcín a konání nějaké schůzky  dvou hlavních rivalů světové politiky, mi osobně připadá jako neskutečná blbost.

Ale debilně si myslím, že v konečném důsledku je možné všechno, i to, co si nedokážu představit.