Čím jsme krmeni v dnešních dnech

Jsem si debilně vědom toho, že se bude ještě dlouho na covid nadávat. Na demokracii nenadává nikdo. Pokud tedy tu demokracii skutečně máme. 

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.

• stravitelnými věcmi, jako je opakování všech silvestrovských pořadů, Kouzelníky, kteří ne a ne přijít a pořady z pražských kaváren i brněnských manéží. Co je ovšem nestravitelné je ten fakt, že v době, kdy ČT stojí rok od roku víc peněz, neumí čím dál tím víc - nic pro zasmání vyprodukovat. V dnešní době by se to hodilo
• za dost nestravitelný počin lze považovat kázání služebně odcházejícího DDD (dominikánce Dominika Duky), který opustil názorově bezpečné církevní vody a nechal se slyšet, že virus pochází z Číny. Možná, že ano, přesto si myslím, že by se měl pan odcházející držet svého kopyta a neplést se do věcí světských, nadto značně hypotetických a neověřených
• spíše než nestravitelné, ale legrační, mi přišlo prohlášení dvojčat Pekarová-Adamová: S pětisetmiliardovým schodkem pak Schillerová podle šéfky TOP 09 střílí od boku, neboť nemá reálná čísla. „Nikde není ani snaha o úspory. My bychom určitě nenabírali další úředníky, jak se děje teď,“ poznamenala s tím, že se stát, ač v minulých letech nabral tisíce úředníků, nezefektivnil, a když jej teď lidé potřebují, je pomalý. Pekarová Adamová vidí možnost…. No není to legrační, když ta dvojčata si konečně uvědomila svou duální jedinečnost a začala se oslovovat množným číslem …My, Pekarová Adamová…trochu to připomíná historický výrok krále Slunce „Stát jsem já“… no schválně, řekněte si to nahlas: My, Pekarová-Adamová…
• co víc, než nestravitelné jsou výroky o tom, kdo bude platit schodky státního rozpočtu. Prý naše děti. A tento výrok, je neustále skloňován, předhazován, zdůrazňován. Na jedné straně je tlak na ekonomickou pomoc všem, na druhou stranu obavy, co s tím schodkem. No co by, co se schodkem? V konečném důsledku na soukromých bankovních účtech je peněz dost. Tak se vyrobí inflace a za pár roků je splaceno. Nebude se čekat na to, až to splatí naše děti. Je to vyzkoušená metoda. V roce 1991 inflace dosáhla 31%  a taky se to přežilo. V klidu, hlavně že jsme se dočkali demokracie. Nyní bude také klid. Hlavně, že přežijeme ten covid.

Ale jsem si debilně vědom toho, že se bude ještě dlouho na ten covid nadávat. Na demokracii nenadává nikdo. Pokud tedy tu demokracii skutečně máme. Ale kdo ví.