Boj s protivníkem schovanými dýkami v řádcích urážek

Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.

A bude hůř. Volby se blíží, a volební boj dostává přednost před vším. A samozřejmě se předpokládá využití všeho, co je po ruce. Ekonomiky, covidu, nešťastných výroků, špatně zvolených lidí do funkcí. Využívá se všeho. Nejlépe se operuje s minulostí, obzvláště když se v ní udělaly chyby. Zapomíná se, že možná ty chyby se neudělaly z důvodu ke stranické příslušnosti, ale třeba z toho důvodu, že se jednoduše nevědělo, jak na to. A zatímco vláda konat musela, opozice vyčkávala, aby mohla kritizovat. Opozice nešla vždy a hned se svou kůží na trh, tak říkajíc začerstva - vyčkala, vyčkávala a pak teprve hodnotila a předkládala své návrhy. Leckdy evidentně sloužící pouze jedné skupině, jedné sympatizující skupině s nimi, jedné, tak říkajíc zájmové skupině.

Je to jako s tou uvízlou lodí v Suezském průplavu. Hodně rychlí novináři (ale neznalí věci) přijdou s tím, že kapitán toho obřího plavidla nakreslil pánské přirození vhodně voleným manévrováním, a to mělo ten inkriminovaný tvar.  Informace báječná, zajímavá, čtivá, ale na nic. Úplně zbytečná informace, vyřčená jenom za tím účelem, aby si někdo pomyslel, že kapitán je duševní chudák a navíc zapříčinil katastrofu v průplavu. Uvízlá loď se takto pohybovala na širém moři a v průplavu se pohybovala rukama lodivoda. Kapitáni neprojíždějí Suezem sami o sobě, to bych těch špuntů (ucpaného průplavu) bylo podstatně víc.

Místo zásadních věcí se řeší, kde a zda se manželka předsedy vlády koupá v mořských vlnách. Pokud to zajímá novináře, chápu to, něčím se živit musí. Že tím potom argumentují opoziční politici je věc druhá. A takových případů by bylo bezpočet. Proto nezmizí z veřejného prostoru nejen Čapí hnízdo, ale i jiné - jemu vytýkané věci.

Nejsem Babišovec, jak by se mohlo zdát na první pohled. Ale odklony od diskuse, která by se měla zabývat podstatnými věcmi, k diskusi, která jenom vytahuje na světlo posté omšelé argumenty se mi zkrátka nelíbí. A tento nešvar je nejen v diskusích na tomto bloku (nic neovlivňujícím), ale hlavně i v diskusích sledovaných stotisíci diváky v televizních pořadech. Navíc i v diskusích vysílaných z parlamentu.

Poslední klání v parlamentu ohledně prodloužení výjimečného stavu toho bylo báječným příkladem. Při tom bylo všem jasné, že výjimečný stav prodloužen bude, protože prodloužen být musí. Přesto se to stalo záminkou k vytahování všech možných skutečností nemajících k projednávanému bodu žádný vztah. Zkrátka byla využita nabízená možnost se nejen zviditelnit, ale hlavně říct svůj názor na cokoliv, i kdyby to měl být názor na úbytek vrabců v metropoli.

Bohužel se někteří, a nebyli to jen jednotlivci, uchýlili k tomu, že - obrazně řečeno - do svých doma pečlivě sestavených vět proslovů umě zakomponovali i víceméně skryté urážky. Někteří zase je bez rozmyslu vypálili rovnou v přímém přenosu. Celkový dojem z celodenního sledování úrovně diskuse našich volených zástupců v parlamentu byl dost otřesný.

Asi je dobré, že si nedokážu představit, co se bude dít těsně před volbami, kdy boj o křesla bude vrcholit. Předpokládám, že to bude skutečně síla, jak se říká „maso“.

Debilně si myslím, že se jednou snad najde někdo (početná skupina), kdo bude umět argumentovat a nebude se uchylovat k malým či větším podrazům. Ale asi je to opravdu debilní názor.