Osynchronicitách píše taky Grof: například prožíval neuvěřitelné synchronicity s jednou ženou, oba usoudili, že k sobě patří a musejí se vzít: vystrojili pohanskou úžasnou svatbu se všemi přáteli psychiatry a šamany a - velmi brzy se vztah rozpadl. :-) good luck

hehe, díky, tuhle příhodu jsme neznal, nevzpomenul byste si na knihu či odkaz?

Děkuji

Také díky.

anan cara,říkáte?? mám!! závazky a povinnosti??mám!! hin hukáže...

Pane Antoníne, gratuluji! 

Můžu se Vás na něco zeptat? Co byste řekl člověku, který právě v synchronicitu věřil, nechal se jí vést, aby posléze zjistil, že cesta, kterou ho tento působivý sled událostí vedl, nikam nevede? Že je to slepá ulička, a že oběti, kterými zaplatil za to, že po ní šel, byly zbytečné, a teď ani nezná cestu zpět?

To je zajímavá myšlenka, že oběti jsou zbytečné. Já jsem vždy, když jsem něco obětoval, zároveň i něco získal. Možná, že ten člověk je přesně v bodě, kdy ztratil ( ano, tam nás může zavést více i méně působivý sled událostí) a je teprve před získáním darů. Tedy cestu zpět není nutno hledat, jen tu vpřed. Také mě zaujala věta " věřil v synchronicitu" tam již cítím trochu problém. O tom, jak se vést či nevést touto jemnou cestou, bude právě příští blog a to do týdne. PS: Napadl mě ještě jeden příklad: Nick Vujicic ztratil, obětoval už svým narozením opravdu hodně a dnes má prima ženu a syna.

Dobrý!

A zrovna včera jsem otevřela starý Fénix a četla o synchronicitě snu..a dneska otevřu Váš blog a...dobrý

Třeba se Vám teď začne něco otevírat...

Líbí. Všechno. Moc. Díky

Děkuju moc.