Téměř každou společnost spojoval, mimo jiné, jeden velice silný cit a tím je nenávist k jiné společnosti či skupině lidí. Nenávist je tím častým pojítkem. Nenávist je to, co vedlo v histori k utrpení a lidé jí byli ovládáni.
Zpátky do naší doby. Naše společnost je částečně rozdělena na sociální bubliny. Každý z nás si vyhledává tu svoji sociální bublinu, která nám vyhovuje, protože nás utvrzuje v našich názorech. Tím utvrzujeme sami sebe, že nás názor nebo náš pohled na svět je ten správný.
Problém nastává pokud se tyto sociální bubliny potkají. Nastává totiž názorový střet. A právě tady se lidé velice často nechávají ovládnout nenávistí. Namísto snahy o klidnou diskuzi a argumentaci k věci. Často čtete diskuze, kde si lidé nadávají a to nejenom sobe navzájem, ale třeba osobě, o které se diskuze vede či je napsaný daný článek. Dokonce přejí její smrt.
Vzniká tak obrovská propast mezi lidmi, kteří jsou spojeni třeba kulturou nebo zvyky.
Ovládá nás nenávist, i když se sami halíme hávem lásky. Tyto slova lásky tak vnímáme prázdně ať už zaznívají od kohokoliv. Těmito city se nechává ovládat a zároveň se do nich halí každá sociální bublina.
Doufejme, že se najde něco, co nás spojí, že se i přes všechny rozpory zase dokážeme semknout.
Já se ovšem obávám, jestli ta propast není už příliš hluboká.
