Mnoho lidí si dnes připisuje právo vykládat Korán podle toho, co četli. Kdo z nich a konec konců, kdo z vás, opravdu četl Korán? A z těch lidí, co ho skutečně četli, kolik jich mu opravdu porozumělo. A teď tím nemyslím mu uvěřilo, ale porozumělo (ve smyslu pochopení čteného textu). z deseti miliónu občanu jen ubohý zlomek - snad desítky. Co je tedy vlastně Korán?
Originální Korán z doby Uthmána, Istambul
V dnešní rychlé době internetu není nic snazšího, nežli si "vygooglovat" pár citací z čehokoli a nenávistně se k nim vyjadřovat. Konec konců nenávistnými projevy vůči Koránu, Islámu a muslimům se v hojné míře objevují pravidelně i tady na blogu. Většina z těchto "odborníků" NIKDY nepřečetla ani řádku Koránu. Natož aby cokoliv věděli o jeho historii o pravidlech četby, o pravidlech výkladů a školách a učencích, kteří se staletí tímto zabývají. Proto bych všem, co mají chuť a zájem chtěla poskytnout takovou miniexkurzi do toto, co je Korán.Co je Korán
V České Republice není příliš snadné Korán sehnat. Najít lze jen ve velmi specializovaných muslimských obchodech a v knihovnách muslimů a odborníků. Jak to? Napadne vás. Vždyť můžu Korán koupit v každém druhém knihkupectví. A to je jeden z podstatných a zásadních omylů. To, co si totiž v daných prodejnách koupíte je překlad Koránu, jak mu porozuměl pan Hrbek. Komu čest tomu čest, páně Hrbkův překlad je velmi kvalitní ale i tak má mnoho much. Kromě prohazování veršů i sporné překlady některých slov a použití slov které mají v češtině jiný obsah, nežli arabský text. Ovšem tomu se u překladu takového díla jakým je Korán z jazyku tak bohatého jako je arabština nelze vyhnout. Arabština je velmi unikátní jazyk. Dnešní, spisovnou, arabštinou byste se naprosto bez problémů dorozuměli slovem i písmem i před jeden a půl tisíciletím. Je velice variabilní a jedno slovo může mít třeba i deset významů.
Korán je velice unikátní knihou v celé arabské historii. Pomineme-li jeho duchovně-politický význam, pak je to neobyčejné umělecké dílo, které dodnes nebylo překonáno v žádném směru. Navíc je snad jedinou knihou z období před Knihtiskem, které je dnes písmeno od písmena stejné jako v době prvního napsání. Má několik úrovní které využívají možností arabštiny a tak jeden verš může mít několik významů. A všechny tyto významy jsou pro muslimy závazné. Přeložit něco takového nelze. Proto všechny překlady jsou v podstatě překladatelovým výkladem toho, co on přečetl a pochopil a především jsou pouze jednovýznamové. Proto kdokoli přečte tento výklad Koránu v jakémkoli jazyce, musí si uvědomit, že nečte Korán. Abyste mohli Korán přečíst, museli byste ho číst v arabštině. Historie psaného Koránu Za svého života Prorok Muhammad (NMBŽDM) zaměstnal mnoho písařů, kterých bylo až 40 a zaznamenali jednotlivá vnuknutí na velbloudí kůži, zvířecí kosti, kameny, kůru palmových stromů a papyrus. Dále se jeho vnuknutí uchovávalo v paměti společníků. Člověk který si pamatuje celý korán se nazývá Háfiz (ten co uchovává Korán. Takových lidí bylo za Prorokova života 10 000 mužů a žen.
Ale vše co bylo sepsáno nebylo sestaveno do uceleného sborníku, knihy.Proto, po smrti Proroka a se rozhodl jeho nástupce Abů Bakr Shromáždit všechny zápisy a svědectví Háfizů a nechal sepsat tzv. Mushaf - ucelený text, jehož každý verš byl potvrzen písemně a zároveň několika důvěryhodnými Háfiz. Tento originál byl uchován po Abu Bakrově smrti u Hafsy - manželky Proroka. Další z chalífů, Uthmán nechal znovu sepsat ucelenou sbírku tentokráte ale výlučně v jediném dialektu a to v tom, který byl vlastní kmenu, ze kterého Muhammad pocházel. Prorok totiž učil 7 variant čtení, které se lyšily výslovností dle dialeku 7 kmenů. To ovšem v Uthmánově době dělalo novým muslimům problémy a vznikaly rozbroje. Proto Uthmán přistoupil k tomuto kroku. Uthmánův Mushaf byl velmi podobný Mushafu Abu-Bakra. Tam kde byly rozdíly, převzal se styl Kurajšovců.
Všechny dnešní kopie jsou totožné s Uthmánovým Mushafem. Dochovaly se 2 ze 7 vyhotovených kopií vypracovaných a rozeslaných Uthmánem do jednotlivých provincií země. Jedna je v archívu v Taškentu (Uzbekistán) a druhá je uchována v Istanbulu (Turecko).
Slovo závěrem
Tento článek jsem pojala v podstatě historycko-jazykově. O samotném obsahu Koránu někdy příště. Závěrem bych chtěla zmínit několik zajímavých "náhod". Nejsem zrovna příznivcem hledání čísel v jakýchkoli textech. Nemyslím, že by to mělo jakoukoli vypovídací hodnotu a správným výběrem způsobu počítání se dá dobrat v podstatě k čemukoli. Tohle mě ale zaujalo, protože se počítala čistě slova a porovnávala se s opaky či ekvivalenty. Takže pro odlehčení:
