Ani já nejsem spokojen s doživotní

beztrestností a "nezávislostí" neschopného či úplatného soudce. Ale moje poznámka byla opravdu o něčem jiném.

Jak jsem uvedl, děsivé výroky soudce (přesněji soudkyně) znám, stejně jako spor z doby malé privatizace, ukončený až v roce 2005 (zde ovšem byla klika, že soud dospěl k názoru, že se bude posuzovat věc odlišně od petitu).

Osobně (laicky) se domnívám, že není chybou, rozhodně-li soudce řešit spor podle jiného "paragrafu".  Má přece vyřešit spor (tady bych jejich nezávislost vítal). Jde o spravedlivé rozhodnutí sporu. Zase: jde obecně o to, zda ano či ne. Nejde o to, jak s kauzou (někteří) soudci naloží.

Několik maličkostí

Pokud měl soud pochybnosti, zda vznikla skutečnost, na základě které by mohl vzniknout petit, musel se s touto pochybností vyrovnat. (Z vašeho zaujatého výkladu nelze poznat, jak moc byla pochybnost oprávněná). Pokud jste zastupován advokátem, vyjadřuje se za vás tento zástupce. Jen on. Chce to trochu znát. V tom případě můžete vystupovat jen jako svědek.

Nedovedu si představit relevantnější podklad pro vyčíslení zisku sdružení (dnes asi v.o.s.), než daňová přiznání členů sdružení. Nepředpokládám, že všichni podali podvodné daňové přiznání. Pokud jen jeden, lze je vzájemně porovnat. Vy ovšem netvrdíte, že by něčí přiznání bylo vadné. Proč se vám tedy jejich použití nelíbí? Že nelze použít přírůstek majetku členů sdružení je snad jasné (nelze doložit všechna vydání). Změna výše petitu samozřejmě nemůže popřít znalecký posudek. To bych mohl její výši měnit trvale.  Advokát žalobce je výhradně žalobcova věc. Jestli jednal blbě, pak si zvolil žalobce blbého advokáta. Ať si stěžuje na sebe.

Re: Několik maličkostí

Obávám se, že nerozumíte, co znamená projednat věc i bez návrhu.  Pokud v průběhu projednání věci dojde k pochybnostem (např. zda došlo k právnímu kroku, tedy zda vůbec mohlo dojít k souzené skutečnosti /zde zda vzniklo sdružení a zda vzniklo uznání dluhu - druhé podmíněné platností prvního/), nejedná se o jednání bez návrhu.  Snad i méně chápavý člověk pochopí, že soud nemůže uznat (a vyčíslit) dluh z působení sdružení, pokud toto vůbec nevzniklo. (Zde neposuzuji, zda pochybnost byla důvodná. Jen sporuji vaše tvrzení, že se touto otázkou soud nemohl zabývat. Jediný důvod, proč se nemohl zabývat je fakt, že se vám to nelíbí. Nebo nehodí.)

Jak Paroubek!!!

1. Meritem věci byla skutečnost, že existují dvě základní lidská práva - právo na osobní svobodu a právo na nedotknutelnost vlastnictví (nejen soukromého, jak uvádí autor blogu).  Údajně při prosazování jednoho z nich dochází k porušování druhého.  Základní problém prý je, které právo má přednost, když toto není (a podle mého názoru nemůže být) v žádném zákoně zakotveno.

2. Má poznámka zněla - závorkou / /  jsou označeny nynější dodatky: Všechna lidká práva jsou rovnocenná. Ještě jednou: rovnocenná /tedy zákon nemůže uvést, které má přednost/.  Které v tom kterém případě dostane přednost (resp. které musí být v konkrétním případě upřednostněno) rozhoduje ve sporných případech soud /soud vždy rozhoduje spory/.  Soudce rozhodne podle práva (tj. /např./ nedá přednost některému z práv před právem základním). Je to soud, kdo vykládá právo v konkrétním případě.

Netvrdím, že musí rozhodnout "spravedlivě" (ostatně tento pojem je pro strany sporu vždy relativní). Reakce byla pouze k uvedenému.

Re: Jak Paroubek!!!

Ubezpečuji vás, že o délce sporů vím (ze širší rodiny, nikoliv osobně) své. Představu o tom, jak "spravedlivý" je jakýkoliv rozsudek poté, co třikrát či pětkrát bylo na různých úrovních rozhodnuto zcela opačně vím své.  Poznámka byla opravdu výhradně k autorově podivu nad tím, že není v zákonech uveden jakýsi pořadník (ceník) jednotlivých práv.

ufff musel jsem to přelouskat šestkrát než jsem pochopil

že je tato kauza záměrně vedená jako zmatečná pro fixní právní pochybení doporučuji na tomto poznatku založit žalobu o přezkoumání soudního výkonu k danému případu...jinak máte pravdu..jak se soudy a u EU soudů které bohužel padají na mou maličkost...uvedu vám také perličku řeším vcelku triviální případ opětovné exekuce klientky která má doklad o bezdlužnosti od samého žalobce ale bez její účasti soud rozhodl bez její účasti protože se nikdo neobtěžoval jí to dát na vědomí naopak soud prohlásil že nemá oznamovací povinnost tu že má exekutor a exekutor prohlásil že nemá povinnost on že vykonává jen nařízení soudu tudíž jí už dva roky strhává exekuci na platu ona nemůže splácet jiné platby a pohledávky tudíž další exekuce ted další exekuce na tu první kterou už z platu zaplatila ale má podle soudu zaplatit znovu a já už čtyři měsíce dávám dohromady o tomto spis který je rozeset po celé Praze takže nechápu jak jeden soud mohl o tomto rozhodnout když spis je neúplný nekompletní a bordel