Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Cestování časem.

Možnost cestování časem vyplývá z Einsteinových rovnic. Fyzikální zákony včetně obou relativit neobsahují nic, co by znemožňovalo cestování časem. Fyzikální zákony dovolují, aby čas běžel pozpátku.

K tomu dojde, bude-li pohyb tenisového míčku letícího zleva doprava zaznamenán kamerou a film bude puštěn pozpátku.

První tvrdí Kaku ve své knize Dále než Einstein. Druhé To tvrdí Gribbin ve své knize Schrödingerova koťata. Třetí tvrdí Green v knize Struktura vesmíru, čas, prostor a povaha reality.

Nenašel jsem však žádný odkaz na konkrétní přírodní (fyzikální) zákony. Relativity ani zpětné promítání filmu za přírodní zákony nepovažuji.

Nezbylo mi tedy nic jiného, než se s tím vypořádat sám. Začal jsem od Aristotela. Konkrétně. Stejně jako Aristoteles jsem se nejprve pokusil přesně definovat pojem, jímž se budu zabývat. Při řešení otázky možnosti cestování časem se pojmem, který je třeba přesně definovat, nazývá čas. Při hledání jeho definice jsem se obrátil na Kanta. Ten ve své práci Kritika čistého rozumu uvedl pro termín čas tři významy: Čas jako délka existence – trvání. Čas jako řada - následně. Čas jako existence - současně. Abych vybral správnou verzi, obrátil jsem se na Platóna, který ve své knize Timaios, Kritias mluví o čase jako o dnech, nocích a měsících a rocích, které nebyly, dokud nevznikl svět. K tomu jsem si uvědomil, že Aristoteles v knize Fyzika uvádí názor, z něhož vyplývá, že čas není pohybem, ale bez pohybu neexistuje. Aristoteles dospívá k závěru, že čas se dělí na minulost a budoucnost a jejím spojením je okamžik zvaný „nyní“ (přítomný okamžik).

Z toho jsem usoudil, že pro řešení otázky cestování časem přichází v úvahu význam, který chápe čas jako řadu. Řadu událostí, které vznikají postupně jedna po druhé, vzájemně na sebe navazují a jedna druhou podmiňuje a ovlivňuje.

Druhým problémem bylo definovat to, o co usilujeme. Při cestování časem se snažíme o to, abychom se např. dostali do minulosti. Chceme se tedy dostat do určité doby v minulosti. Ve své podstatě tedy chceme, aby se Země svým stavem vrátila do podoby, ve které se nacházela v okamžiku, kdy na ní chceme v minulosti přistát.

Tím vyvstal další problém. Jím je otázka: Kde přistaneme? Abychom mohli přistát na Zemi v námi požadovaném čase, musíme najít reálný objekt, na kterém přistaneme.

Opět jsem čerpal od Aristotela. Ten ve své knize O nebi, O vzniku a zániku píše, že pokud děláme výzkum, pak ho děláme až do té doby, dokud si můžeme klást námitky. A dodal, že ten, kdo chce výzkum provádět správně, musí získat vědomosti o všech rozdílech, protože jenom tehdy je schopen klást si správné námitky. Dále pak tvrdí, že on a jemu podobní mají ve zvyku vést bádání ne se zřetelem na problém, ale se zřetelem na oponenty. A i když si sami kladou námitky, vedou svůj výzkum jen potud, pokud si mohou námitky klást.

Proto jsem začal tím, že jsem se opět zeptal. Na jakém objektu v naší cestě do minulosti přistaneme? Přistaneme na nějaké planetě, která např. letí za námi (za současnou Zemí) nebo se nachází kdekoliv ve vesmíru? V případě této verze by někde ve vesmíru muselo existovat obrovské množství planet, které by se nacházely ve stavu, ve kterém byla Země v určitém okamžiku v minulosti. Pokud bychom za takový okamžik považovali vteřinu, pak by muselo někde ve vesmíru existovat tolik planet, kolik vteřin uběhlo od vzniku naší planety až do okamžiku, kdy bychom z ní odlétali do minulosti.

Kromě toho. Musely by neustále vznikat nové a nové planety, které by se již v okamžiku svého vzniku nacházely ve stavu, v jakém se nachází Země v každé další vteřině svojí existence. Na těchto planetách by pak, v rozporu se zákony vesmíru, nesměl běžet čas – nesmělo by docházet k jejich změnám. Něco takového je nepředstavitelné a navíc i proti všem přírodním zákonům.

Nezbývá nám než hledat jinou možnost jak přistát na Zemi v určitém okamžiku – ve stavu, ve kterém se nacházela např. v okamžiku hodinu před výbuchem sopky Krakatoa v srpnu 1883, v okamžiku, kdy byl Giordano Bruno veden v roce 1600 na hranici. Přidám k tomu i stav planety hodinu před tím, než v roce 79 n. l. začal výbuch Vesuvu, který zničil Pompeje. Abychom mohli na naší planetě v časech uvedených výše (a nejen v nich, ale v kterémkoliv jiném čase) přistát, musela by se naše současná planeta Země přeměnit (lépe snad – vrátit) do stavu, ve kterém se nacházela v okamžiku, kdy bychom na ní chtěli v minulosti přistát.

Následuje další otázka. Jak by se Země mohla vrátit do stavu, ve kterém byla v době, ve které chceme v minulosti přistát? Jedinou odpovědí, alespoň podle mne, je konstatování, že by se muselo odestát vše, co se stalo mezi dobou, v níž chceme v minulosti přistát a dobou z níž budeme v současnosti startovat.

Co by se tedy muselo odestát? Jaké děje by musely proběhnout? Začněme od těch, řekněme nejjednodušších. Muselo by se na své místo vrátit vše, co bylo v uvažovaném mezičase, ze svého místa odneseno větrem a vodou. Jinak řečeno. Voda by musela začít téct do kopce a nést sebou vše, co za uvažovanou dobu z kopce odnesla. Stejně tak vítr. I on by musel odnést z nížin vše, co tam v průběhu doby přinesl a musel by to vrátit na původní místo. Stejné by se týkalo i všeho toho, co voda a vítr odnesly až do moří a oceánů a co kleslo na jejich dno.

Aby se to mohlo stát, muselo by dojít ke zcela zásadní změně gravitace. Gravitace by musela působit směrem od země do vesmíru a to jen v omezeném rozsahu, protože by nemohla odnést vše, co není pevně spojeno se zemským povrchem. Gravitace by musela změnit směr svého působení jen v takovém rozsahu, aby vodě a větru umožnila odnést uvedený materiál dál od středu Země. Tedy, aby to, co voda a vítr odnesly dolů – blíže ke středu – mohly zase odnést na jejich původní místo, tedy dál od středu Země – do vyšších poloh. I když. Pokud vezmeme v úvahu kosmická tělesa, která v mezidobí dopadla na povrch planety, pak by se změna působení gravitace vztahovala i na ně. Změna v působení gravitace by musela umožnit, aby se kosmické objekty, které v mezidobě dopadly na Zem, vrátily zpět do kosmu.

Přidejme fakt, že na ostatní předměty, které by se nacházely na povrchu Země a nebyly k ní pevně připoutány, by se obrácení směru působení gravitace projevit nesmělo, protože tyto objekty by z jejího povrchu směrem do vesmíru zmizet nesměly.

V této souvislosti si představme, že bychom se chtěli podívat na poloostrov Yukatán hodinu před tím, než na něj dopadla planetka, která způsobila vyhynutí dinosaurů. V tomto případě by se muselo vše, co bylo nárazem z povrchu Země vymrštěno do vzduchu a co posléze dopadlo na její povrch, nejprve ze Zemského povrchu zvednout. Gravitace by musela působit směrem od zemského povrch ale jen na nárazem vymrštěnou hmotu. Na ostatní projevy hmoty ne. Pak by se to vše muselo vrátit k místu dopadu planetky a po té se vrátit na místo, kde se to nacházelo před dopadem planetky. V tomto okamžiku by musela gravitace opět působit směrem k Zemi. Směrem k Zemi by však gravitace působila jen ve vztahu ke hmotě, která byla nárazem v místě nárazu vyvržena do vzduchu. Ve vztahu k planetce, která do Země narazila, by musela gravitace ve stejném místě působit směrem od Země. Jinak by planetka z povrchu Země odletět nemohla. Vedle gravitace by musela opačným směrem působit i setrvačná síla planetky, která do Země narazila a navíc by musela změnit směr svého působení i síla, která planetce udělila rychlost, kterou se planetka pohybovala vesmírem před tím, než narazila do Země.

Vynechat nemůžeme ani vyhynutí všeho toho, co v důsledku nárazu vyhynulo. Vše by muselo obživnout. Nejprve by se to muselo objevit v reálné podobě – tedy např. jako nerozpadlé mrtvoly jednotlivých zvířat. Ty by pak musely obživnout. Atd.

To jsem odbočil k jednomu konkrétnímu případu a navíc jsem zmínil jen několik málo s ním spojených souvislostí a důsledků.

Když se vrátím k obecným podmínkám, které utvářejí vzhled naší planety, pak sem patří i otáčení Země kolem své osy. I střídání dne a noci má svůj vliv na stav naší planety. Jaký? Např. ve dne vše živé na této planetě spotřebovává atmosférický kyslík a do atmosféry vrací kysličník uhličitý. V noci pak rostliny této planety spotřebovávají atmosférický kysličník uhličitý a zpět do atmosféry vracejí kyslík. Stejně tak má na změny na Zemi vliv i vychylování zemské osy a s ní spojené střídání ročních období. Rovněž tak obíhání Měsíce okolo naší planety má svůj vliv na její vzhled atd. Chce snad někdo tvrdit, že by se v důsledku snahy člověka zaletět si do minulosti, začala Země otáčet obráceným směrem? Že by jí Měsíc začal obíhat v obráceném směru? Atd. To jsou další přírodní zákony, které brání tomu, aby bylo možné putovat v čase.

Když se již zmiňuji o otáčení Země a oběhu Měsíce okolo ní, musím zmínit i fakt, že v této souvislosti není otáčení jako otáčení. Aby se Země mohla vrátit do podoby, v jaké byla v minulosti v době, kdy bychom na ní chtěli přistát, pak by se musela nejen otáčet opačným směrem. Musela by navíc učinit i tolik otáček, kolik jich učinila v mezidobí mezi uvažovaným okamžikem přistání a okamžikem startu. Na tom by nebylo nic až tak moc hrozného. Hrozné se to ukáže v okamžiku, v němž si uvědomíme, že počet otáček, které Země učinila za několik desetiletí, století nebo tisíciletí, by se muselo udát (ovšem v opačném směru otáčení) v řádu minut, hodin, dnů nebo týdnů. Jakou rychlostí by se musela Země otáčet?

Aniž bychom se snažili vypočítat rychlost otáčení Země v tomto případě, snad se shodneme na tom, že v důsledku rychlosti otáčení by vznikla tak velká odstředivá síla působící na Zemi, která by Zemi roztrhala na kusy. V důsledku toho bychom vlastně ani neměli kde přistát. A to ani směrem do minulosti, ale ani směrem do přítomnosti. Proč směrem do přítomnosti? Protože pro jednou roztrhanou Zemi by neexistovala žádná přírodní síla, která by byla schopna ji vrátit do původního stavu. A pokud by se přesto našla a opět trosky Země zcelila do původního objektu, pak by stejně nebylo kde přistát. Důvodem je skutečnost, že i ve snaze vrátit se do doby, z níž jsme odstartovali, by bylo potřeba, aby se to, co by snad po rozpadu Země v místě jejího středu zůstalo (nebo to, co scelením kusů opět vzniklo), muselo otáčet a to takovou rychlostí, aby to učinilo tolik otáček, kolik jich Země učinila v době svého normálního života. I v tomto případě by šlo o obrovskou rychlost otáčení. I ta by způsobila velkou odstředivou sílu a ta by roztrhala to, co by snad při původním rozpadu ze Země zbylo nebo opětovným scelením nově vzniklo. O tom, že rozpadem Země by v její minulosti nastala skutečnost, která v ní původně nebyla, ani nemluvě. Tak by rozpad sám o sobě znamenal zcela zásadní zásah do minulosti. Zásah takového rozsahu, že by se Země do stavu, který bychom v případě startu při cestování do minulosti označovali za přítomnost, nikdy nemohla vrátit.

Uvažovat po výše uvedeném o tom, že by se kontinenty musely vrátit na místo, na kterém se nacházely v minulosti v době, kdy bychom chtěli na Zemi přistát, stejně jako o jakýchkoliv jiných skutečnostech, které měly vliv na to, jak Země v současnosti vypadá, nemá vůbec smysl.

V neposlední řadě je nutné zmínit i otázku. Co a jak by se dělo, kdyby do minulosti odcestovalo současně, řekněme, deset lidí a každý by chtěl přistát v jiné době? V tomto případě si nedovedu představit, co by se Zemí dělo.

V souvislosti s cestováním do minulosti není možné nepoložit otázku: Co by se stalo se Zemí, pro ty lidi, kteří by do minulosti cestovat nechtěli. Pro ně by bylo rozhodnutí jedince cestovat do minulosti faktickým rozsudkem smrti.

A pak se řekne, že v čase cestovat lze a přírodní zákony neobsahují nic, co by tomu bránilo. Mne napadá otázka. Obsahují přírodní zákony něco, co cestování časem dovoluje?

Zde opravdu platí, že pokud chceme bádat, pak musíme být schopni klást námitky (otázky), které se k předmětu našeho zájmu vztahují. Protože pokud je klást nedokážeme, pak můžeme dospět nejen ke špatným závěrům. Můžeme dospět i ke zcela nesmyslným a nelogickým závěrům.

Rovněž tak by mne zajímalo, co všechno bylo zahrnuto v matematických rovnicích, z nichž má vyplývat, že časem cestovat lze? Nejsem matematik s nejvyšším možným vzděláním v tomto oboru. Přesto však pochybuji, že by do těchto rovnic bylo možné zahrnout i jen mnou výše uvedené přírodní zákony a jejich působení. O ostatních přírodních zákonech a jejich vlivu na stav Země ani nemluvě. Vždyť i vůně a barva květin mají svůj vliv na to, co se na naší planetě děje.

V tomto případě nemohu nevzpomenout konstatování, které uvedl Kaku ve své knize Dále než Einstein. Jde o konstatování, že v matematice věcem nemusíte rozumět, prostě si na ně musíte zvyknout.

Co říci závěrem?

Snad jen to, že filozofie opět ukázala co je v jejích možnostech. Stačí jen málo. Nedívat se na ni jako na něco zbytečného nebo nepotřebného na straně jedné a na druhé straně se nedívat na ostatní vědní obory jako na něco, co vždy a za všech okolností dospívá k pravdivému výsledku svého bádání.

Příště – opět za čtyři týdny a ve stejnou dobu se zamyslím nad dírami ve vesmíru.

Autor: Václav Kamaryt | pondělí 3.2.2025 10:30 | karma článku: 7,16 | přečteno: 222x
  • Další články autora

Václav Kamaryt

Hotel Nekonečno – II

Gribbin v knize Schrödingerova koťata zmínil něco, co zřejmě nejvýstižněji charakterizuje postoj lidí majících nejvyšší matematické vzdělání. Jde o názor, že jejich závěry jsou správné, i když odporují zdravému rozumu.

30.12.2024 v 10:30 | Karma: 5,25 | Přečteno: 170x | Diskuse | Ostatní

Václav Kamaryt

Hotel Nekonečno.

Jde o teorii, kterou si vymyslel matematik - David Hilbert, když se snažil přijít na to, co nekonečno vlastně je. Já jsem na Hotel nekonečno poprvé narazil na Netflixu v pořadu nazvaném Hledání nekonečna.

2.12.2024 v 10:30 | Karma: 5,66 | Přečteno: 247x | Diskuse | Ostatní

Václav Kamaryt

Paradoxy Zénóna z Eleje II.

Z jedné reakce na minulý blog vyplývá, že v lepším případě je filozofie prázdnou skořápkou. V horším je pavědou. Podle druhé reakce Zénónovy paradoxy nemůžeme dnes brát vážně, protože jejich chybné předpoklady jsou zřejmé.

4.11.2024 v 10:30 | Karma: 3,85 | Přečteno: 111x | Diskuse | Ostatní

Václav Kamaryt

Paradoxy Zénóna z Eleje

Zénón z Eleje byl řecký anitický filozof. Žil přibližně v letech 490 - 430 př. n. l. a jeho, alespoň pro laiky, nejznámějším počinem jsou jeho paradoxy.

7.10.2024 v 10:30 | Karma: 5,02 | Přečteno: 217x | Diskuse | Ostatní

Václav Kamaryt

Co bylo dříve - slepice nebo vejce?

Je to stařičká otázka, na níž se dosud nepodařilo najít odpověď, jejíž správnost by nebylo možné vyvrátit dotazem na to, kde se vzala slepice nebo dotazem na to, kde se vzalo vejce.

9.9.2024 v 10:30 | Karma: 4,19 | Přečteno: 213x | Diskuse | Ostatní

Nejčtenější

Pekarová chválila Kingdom Come. Nemáte zásluhu, neparazitujte, sepsul ji autor

6. února 2025  16:55,  aktualizováno  7.2 8:43

Hra Kingdom Come Deliverance 2 od českého vývojáře Warhorse Studios je celosvětový prodejní hit....

„Je to tu peklo.“ Dva dny s narkomany na Andělu, drogovém epicentru Česka

4. února 2025

Premium „Já chci umřít. Fakt chci umřít. Rozumíte? Bože, prosím, ať už chcípnu, tohle není život, tohle je...

Trump nevyhostí prince Harryho z USA. Je to chudák, má hroznou ženu, vysvětlil

8. února 2025  21:05

Britský princ Harry se podle serveru listu The New York Post nemusí obávat toho, že bude vyhoštěn...

Masakr ve švédské škole si vyžádal deset mrtvých. Zahynul i pachatel, říká policie

4. února 2025  14:08,  aktualizováno 

Zhruba 10 mrtvých si vyžádala úterní střelba v areálu vzdělávacího centra v Örebro ve středním...

Šikaně čelila roky, říká matka napadené dívky. Škola pochybení odmítá

3. února 2025  13:26

Několik desítek dětí v sobotu v Hodoníně přihlíželo nevybíravým útokům na dvanáctiletou dívku. Ta...

Pobaltské státy se odstřihly od Ruska a úspěšně se napojily na energetickou síť EU

9. února 2025  13:35,  aktualizováno  14:40

Lotyšsko, Estonsko a Litva jsou od nynějška součástí elektrické sítě Evropské unie, uvedl v neděli...

Netanjahu navrhl vytvořit palestinský stát v Saúdské Arábii. Nejen Rijád to pobouřilo

9. února 2025  14:24

Saúdská Arábie, Katar a Egypt v neděli odsoudily poznámku izraelského premiéra Benjamina...

VIDEA TÝDNE: Šikana ve škole, nahá Censori a zákaz pro trans sportovkyně

9. února 2025  14:14

Policie rozšířila okruh aktérů napadení školačky v Hodoníně. V současnosti jde celkem o 16 lidí....

Česká koruna je podhodnocená k dolaru o 21 procent, ukázal Big Mac index

9. února 2025  14:12

Česká koruna byla podle indexu Big Mac ke konci ledna podhodnocená vůči dolaru o 21,2 procenta. V...

Uvařeno, ochutnáno: Jak si v testu vedlo Nowaco Filé s bylinkovým máslem?
Uvařeno, ochutnáno: Jak si v testu vedlo Nowaco Filé s bylinkovým máslem?

Filé s bylinkovým máslem od Nowaca přináší lahodný zážitek bez námahy. Stačí pár minut ve vroucí vodě a na talíři máte šťavnaté a dokonale ochucené...

  • Počet článků 105
  • Celková karma 6,02
  • Průměrná čtenost 831x
Jsem člověk. Zastávám názor, že člověk jako živočišný druh byl stvořen (a je jedno, kdo ho stvořil) proto, aby byl. Veškerá činnost člověka by tedy měla směřovat k tomu, aby člověk jako živočišný druh mohl být. A to proto, že člověk, který není, nic nemá.

Seznam rubrik