Doporučil bych vám si vystudovat filozofii, ať si sem taky můžete psát Ph.D., jako váš místní kolega.

Samozřejmě. Nejsem co do vzdělání filozof. Ale, alespoň podle mne, disponuji něčím, co již Kant označil za to, co se nedá naučit. A o tituly mi nejde. Jde mi o pravdu.

A ještě několik fyzikálních nesmyslů:

1. Ad "o záření černého tělesa mluvíme v případě, že dané těleso nevyzařuje fotony v oku viditelném spektru."

Ne. Záření černého tělesa popisuje obecně vztah mezi povrchovou teplotou a vyzařovacím spektrem. Pokud je černé těleso dost horké (řádově 1000°C a víc), vyzařuje (kromě jiného) i viditelné světlo v dost velké intenzitě, aby bylo vidět.

2. "Pokud však ustal proces hoření, pak není příslušný chemický proces, který by byl příčinou emise fotonů."

Příčinou emise fotonů je ve Vesmíru především řada různorodých fyzikálních procesů. U černých děr je zdrojem energie pro záření gravitační potenciál částic, které do ní padají.

Nemá cenu zde rozebírat podrobnosti, protože budeme narážen na další a další nejasnosti v termínech používaných ve fyzice a na nesoulad s obsahem tvrzení a logikou.

Ve filosofickém pohledu autor zcela pominul Cimrmanův externismus. V této filosofii se praví, že otvor je ohraničen svými okraji a tedy patrný (viditelný).

Ale vážněji : Stephen Hawking odvodil, že černé díry nejsou úplně černé, ale nepatrně září díky jevu, který nazval kvantové vyzařování. Takže autorova představa o nulovém záření je trochu mimo. Podobně jako mnohá jeho další tvrzení (vtipné je třeba "že k nám nedoputuje světlo z většiny hvězd nacházejících se na obloze ve stejném směru, jako měsíc" )

1. O záření černého tělesa se v blogu zmiňuji.

2. Chcete mi tvrdit, že z oblasti okolo měsíce v době, kdy je v úplňku, vidíme stejné množství hvězd, jako vidíme na stejné části noční oblohy v době, kdy měsíc nesvítí?

Chtělo by to hlubší ponor do problematiky a základních pojmů před psaním článků. Třeba definici slova objekt a neškolit profesory fyziky.

Nemůžeme sice pozorovat samotnou černou díru, ale její interakci s okolím. Hlavně elektromagnetické záření. Spojením řady radioteleskopů vznikl obraz akrečního disku a tmavé "díry" uprostřed u ČD ve středu dvou galaxií, M87 a Mléčné dráhy. Rozměry dobře odpovídají teorii. Další pozorování jsou gravitační vlny při splynutí černých děr.

Nekonečně dlouho trvá pád objektu na horizont černé díry z hlediska vnějšího pozorovatele, ale v konečném vlastním čase. Račte si ověřit pomocí obecné teorie relativity.

1. Školit fyziky? To mne ani nenapadne. Na to nemám ani vzdělání a ani talent. Já spíš školím filozofy. Oni nejsou schopni prosadit význam filozofie pro celý proces poznávání objektivní reality. Viz termín "objekt". To je obecný, tedy filozofický pojem, se kterým mohou fyzikové pracovat jen zcela výjimečně a velmi opatrně, protože jako objekt může být označeno cokoliv bez ohledu na to, jak je to veliké. Tedy od té největší hvězdy až po tak malou část hmoty, jako je neutrino.

2. Jak bylo dokázáno, že gravitační vlny existují? A jak se šíří prostorem, když gravitace sama o sobě vždy a to zdůrazňuji, vždy působí směrem ke gravitačnímu tělesu, se kterým je spojena. Jak gravitační vlny chápat ve srovnání se světlem a světelnými vlnami, které směřují od zářiče pryč? Gravitace žádný zářič nemá.

3. Jste si naprosto jist, že teorie relativity není jen velkým omylem spojeným s Einsteinovou neschopností rozlišit mezi objektivní realitou a vlastními představami? Ve své knize, její třetí části, vyjadřuji svůj postoj i k této problematice. O správnosti teorie relativity, alespoň podle mne, pochyboval i S. W. Hawking. On prohlásil, že její vyvrácení by bylo na Nobelovu cenu.