Nastal čas uložit se před kapličku

Protože Políčko je v troskách. Na níže vystavených fotografiích spatříte zhmotněný výsledek práce místní udavačské štěnice. Slídí už několik let v našich životech a hledá, kde by se napásla. Práší na úřadech napříč státní správou s jediným cílem - ublížit. Zmořený úředník teď definitivně rozhodl o bouračce, tedy stalo se. Jsme chudší, smutní, unavení, naštvaní, ale ne zdeptaní. 

Osmnáct prožitých roků se superprázdninami a svátky, s báječnými společnými oslavami a srazy nám ani našim dětem nikdo zbourat nedokáže. Na trestání příjemných zážitků naštěstí neexistuje žádná instituce ani paragrafy. To byste byli v exekucích všichni, milí Kalňáci.
Zkouším na situaci pohlédnout aspoň z jednoho pozitivního koutku. Vzpomenu na Kunčáky coby spokojené soutické chalupníky. Nebýt udavačů, bydliště by nezměnili. Nebýt udavačů, mohla nám být ignorace tehdejšího zastupitelstva lhostejná. Že by byl udavač nakonec hybatelem změn? 
Já mu poděkování psát nebudu. Za příslušnost k našemu spolku jsme v kauze Políčko tvrdě zaplatili a mně nezbývá pravděpodobně nic jiného, než obcházet vaše domácnosti a na oplátku využívat pohostinnosti členů našeho spolku. Anebo ulehnout před kapličku. Tedy pokud tam právě nebude obsazeno bojovníky za morální obrodu Kalňáků. 
Dana Prošková dříve Bílková