Přehřátí optimismem

Napsal jsem tu dva blogy, v nichž jsem se dopustil buď optimistických předpovědí, nebo jsem dokonce svědčil o jejich plnění. Dnes jsem zaznamenal zprávu, která by mohla způsobit až optimistické přehřátí toho našeho prostředí.

Původně jsem chtěl psát o něčem jiném, také podstatném. Musím přehodnotit priority, protože zvěst, že Václav Klaus starší nevylučuje svoji příští prezidentskou kandidaturu ZDE, přebíjí všechno. Tedy  - nevylučuje, ale upřednostnil by někoho z mladší generace. To ale nezmenšuje naši naději na výtečného kandidáta, protože jak víme, pan profesor má doma ještě kluka! Ten nejenom že kráčí v otcových šlépějích, on disponuje nepochybně potenciálem tyto šlépěje ještě prohloubit.

Krátká historická rekapitulace: Klaus st., Klaus st., Zeman, Zeman a navazovat může Klaus st. nebo ml. Tak to by bylo něco. Trochu to připomíná střídačku Putin - Medveděv - Putin ze spřáteleného Sov Ruska, promiňte. Dobré příklady táhnou. Znáte filmovou pohádku Pyšná princezna. Jestliže ano, pak víte, kde se tato právě nachází. No přece v dobrých rukou krále Miroslava. A to je ten, co ho stromky nechtěli pustit, pracovitý chlapík - a bez práce nejsou koláče. Takže je zřejmé, že naše země má nebývalou historickou šanci být nepřetržitě 25 let v rukou těch nejlepších mužů, těch opravdových králů Miroslavů, některých ještě s Institutem. Spekulovat dále o tom, že prezident Zeman má ještě schopnou dcerku, mám už strach. Tolik štěstí už bychom nemuseli vydržet, i když by to bylo pěkně genderově vyvážené.

Tu poslední vedlejší větu neberte vážně, protože když budeme mít štěstí a všechno dobře dopadne, tak s genderismem, multikulturalismem, homosexualismem, všemi druhy marxismu (včetně liberálního), politickou korektností a podobnými strašáky (uceleně strašákem bruselismu) se vypořádáme snad už na věčné časy. Ta šance je jedinečná a už se nebude muset opakovat. Ta možnost založit tradici, kdy hlavou státu je skutečný politik-profesionál, jemuž jde navíc o lidi v první řadě, je setsakramentsky lákavá. 

Když si v mezinárodní politice pohlídáme Ukrajinu a imigranty, na domácí scéně kavárníky a lepšolidi, nebude problém. Uspořádáme si nějaké to referendum a nebudou nás v rozletu brzdit ani eurobyrokrati. Když to jde ve Švýcarsku, tak to dáme přímodemokraticky taky. Rusko nám rádo pomůže. Už se těším na hodinky.