Nový politický subjekt přináší naději

Konečně se vyhládlá voličská obec dočkala. LIST Jaromíra Soukupa skýtá šanci na pozitivní posun v české politice. Nechci předložit šálek stokrát vyvařeného čaje, chci se pokusit o pohled na novou stranu jinou optikou než jiní zde.

Nikde jsem se doposud nedočetl, co znamená to jméno LIST. Jaromír Soukup je starý známý, když skrze nic jiného, tak skrze svou kvalitní tvorbu ve své televizi určitě. Ale LIST? Už jsme tu měli LIDEM, pokud si pamatuji, a věru to nebyl špatnej voddíl. Wikipedie uvádí, že šlo o liberální demokracii, později se oddíl přejmenoval na VIZI 2014  a ještě později na Řád národa.  Inu liberálové. Ale co se jménem LIST.

První, co mě napadlo je lidová strana, ale přijde mi, že to už bychom měli takové strany dvě. Liberální stranu jako u Karolíny Peake jsem zavrhl, protože všechno liberální je pro Jaromírovy potencionální voliče prostě fuj. Proto jim ty SVOJE zprávy a jiné klenoty prostě nepouští. Možná že už jsme blízko - lidová stanice (televizní). No to by mohla být trefa, protože Jaromír Soukup chodí na věci od lesa. Nejprve spáchá mediální dům včetně televize, rozuměj PR-divizi, a pak k tomu tak říkajíc docvakne zbrusu novou politickou stranu. V době jejího vzniku tak má notný kus kampaně za sebou. Umí ten člověk a naše hlasy si dozajista zaslouží. Ale máme problém - koho volit? Jaromír nebo Tomio?, voběma de vo lidi, to je jasný. Jedno řešení mě napadá, řešení jistoty. Mamka Jaromíra, taťka Tomia a basta. A nemá to kam uhnout!

A nakonec pověstná třešnička. Jestliže jsem v jednom článku (ZDE) připustil možnou kandidaturu Jaromíra Soukupa na prezidenta republiky jako povedený žertovný šťouch v pořadu Týden s prezidentem, pak se to ukázalo jako omyl. Jak se můžete dočíst (ZDE - úplně dole), Jaromír Soukup už měl možná v době tohoto žertování v kapse registraci domény soukupnahrad.cz. A právě to jsou ty nadějné vyhlídky na pozitivní posun zmíněný v perexu. Pan prezident Zeman ještě dokončí sumu úkolů, již si pro toto období předsevzal, například poučí justici o tom, komu všemu velí přímo volená hlava státu, a potom můžeme třeba i manifestačně vyrazit k volbám, které budou mít už potřetí po sobě dominantního kandidáta.