Změna je život!

Změny různého typu na nás útočí ze všech stran, je však opravdu tak žádoucí a úžasná, jak se navenek prezentuje?

Ve světě pitomých klišé si může rčení změna je život podat ruku s utahováním opasků. Přesto má, oproti zmiňovanému prorážení nových dírek, aby gaťata nepadala z kyčlí, slovo změna úplně jiné vibrace. Změna je klasický příklad slova, které pomalu nelze bez kontextu vysvětlit, nedá se jí bez kontextu určit polarita. A ta se nedá ani s kontextem, protože jsou změny, které na někoho působí kladně, ale zároveň na druhého záporně. Změna je matoucí, mate a je sama zmatená.

Kdybychom si představili klasický graf o dvou proměnných, kde na jedné ose je v hypotetické jednotce úroveň změny a na druhé úroveň progresu mohli bychom si vizuálně představit, že při nulové změně nastává naprostá stagnace zatímco, při vysoké úrovni změny přichází chaos. Graf by mohl mít podobný průběh jako Lafferova křivka efektivity výběru daní, z níž je zřejmé, že s ničím se to nemá přehánět.

Přesto soudobá společnost žije v přesvědčení, že změna je život, a proto potřebujeme měnit telefon, auto, vůni, střih kalhot, (měnění ponožek považuju za změnu nadmíru pozitivní), ideálně několikrát za život potřebujeme změnit vybavení kuchyně, dovolenkovou destinaci, medikaci, partnera, pojišťovací skupinu, vládu anebo dokonce pohlaví. Výčet by mohl pokračovat do aleluja, ale zase by to nikdo nečetl, měnili byste blogera.

Jak bylo neuměle vykresleno dříve, změna je nedílnou součástí společenství, které spěje k vyšší úrovni blahobytu, ale přemíra této veličiny působí spíše kontraproduktivně, a tak, ať už čtete tento článek před spaním či při ranní kávě, zkuste popřemýšlet, co je dobré neměnit, abychom srazili úroveň chaosu blíže na vyvážený stav pokroku. Zkuste jen popřemýšlet, kolika změnami jste si již prošli a kolik z nich bylo zcela a naprosto zbytečných.

Beze změny Váš,

Kedluben