Kanadou na kole - 92. den - Jako malé děťátko ..

.. jsem si připadal po probuzení na trávě za Motelem Helen´s Dinner. Utahán k smrti, uprosil jsem majitele o možnost setrvání na jediném zatravněném plácku podél celé cesty. Jedno je tu pekelně jisté – vzdálenosti a kopce. Společně s divočinou to tvoří naprosto úchvatný celek – no možná z okna auta či autobusu. Myslím, že jde o můj největší boj po čas celé cesty .. a zrovna na závěr.

Pavel Kadlíček

Představa, že v oné divočině ulehnu kamkoliv a časně z rána budu ze svého stanového příbytku sledovat ospalé losy a jeleny Caribou se momentálně jeví jako směšná … Ostrovu se totiž mezi místními říká „skála“ .. a takový vlastně ve skutečnosti je. Vidím trávu, jdu se mrknout na místo pro stan a ouha … tráva sice je, ale základ je kamení … samé kamení .. Kousek trávy si tu každý hlídá. Proto jsem byl štěstím bez sebe za tu trošku trávy a soukromí za hotelem. Úžasná Helen mi ve svém coffe shopu udělala café a poté další café .., její děti mi vlastnoručně vyrobily cereální pochoutku složenou z nalámaných tyčinek a sušených banánů .. a já mohl vyrazit. V restauraci jsem dostal varování, ať dobře plánuji průběh cesty, neboť dálnice po celou dobu nevede na pár výjimek přes civilizaci … a pro vše nutné musím sjet dolů. Zdá se to jednoduché, no já zakusil hned v poledne pokus o nákup chleba, když odbočil jsem z dálnice a padal dolů na hladinu moře.. po hodině jsem koupil chleba a pak dvě hodiny šplhal zpět na dálnici .. Naštěstí je Newfoundland přímo protkaný horskými řekami té nejčistší „rasy“ a já se tak můžu koupat na „nahato“ co půl hodiny. Přes veškerou krásu a rozmanitost na mě k večeru  sedá deprese a zmar .. Jízda napříč hustým lesem s úchvatnou scenérií těší maximálně půl dne, ovšem kopce nakonec završí dílo zkázy a dostávám pocit, že těch tisíc kilometrů nemůžu nikdy ujet .. Není snad rovného úseku delšího tři kilometru … K večeru zcela padám na hubu u jezera Georger Lake. Koupu se v naprosto křišťálové vodě a žehnám bohu za ujetých 100 km takřka na doraz. K večeru přicházejí místní chataři a nesou mi čerstvou vodu, jogurt a PIVO!! Energie je zpátky … už vím, co mi chybí!! Ten záhadný výrobek z chmele!

 

více info o cestě na www.canadabike.cz

 

Autor: Pavel Kadlíček | středa 25.8.2010 7:02 | karma článku: 9,15 | přečteno: 643x

Další články autora

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 66. -68. den

Loď odplouvala v devět .. tudíž bylo nezbytné nechat se probudit v šest. On mi vlastně ten budík ani drnčet nemusel, neboť ve stanu byly přijatelné dva stupně a vše na mém těle již bylo stejně vzhůru zimou. Zároveň se mnou brčel budík i izraelskému páru, který mi v kuchyni vysvětlil, že vstávají tak brzy hlavně proto, že v Porveniru - kam směřuje moje loď, se dnes odehrává obrovská slavnost, kam budou zajisté směřovat stovky lidí, neboť je sobota a navíc je to slavnost převážně o žrádle. Tudíž popadli batohy a prchli do přístavu rezervovat si místa. To mne trošku zneklidnilo a misku s dulce de leche jsem vylízal třikrát rychleji.

28.2.2013 v 22:22 | Karma: 16,74 | Přečteno: 690x | Diskuse | Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 63. -64. den

Vichr, který si vzal půl dne dovolené.. ..se vrátil do práce v jednu ráno. Dvakrát mi zatřepal stanem na pozdrav a pak to začalo. Byl jsem venku asi pětkrát, abych upevnil stan. Už mi došly kolíky, tudíž jsem na sebe navazoval různé špagáty a kotvil stan k dětské houpačce. Síla vichru mi tahala sopel, slzy a sundávala tepláky. Kdyby jelo kolem auto, asi by byli krápet vyplašení, vidět chlapa v jednu ráno s kalhotama na půl žerdi, kterak s provazem v ruce objímá dětské houpačky.. No pro klidnější spánek nebylo jiné možnosti. Když jsem se ráno probudil, byl vichr pořád v plné síle. Moji argentinci již byli na nohou s úsměvem, že je to vítr na naší stranu. Chtěl jsem vyrazit co nejdříve v jejich stopách, ale složit stan ve vichřici - to by mohla být další hra Erne Rubbika - který vynalezl Rubbikovu kostku.

27.2.2013 v 20:20 | Karma: 15,16 | Přečteno: 400x | Diskuse | Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 60. - 62. den

Budik zachrcel v pet rano....a ja okamzite a strelhbite vyrazil ze stanu. K memu zdeseni do uplne tmy a uplneho ticha. Zadny horolezecky srumec, zadne macky, cepiny, hole ani slunce v rozbresku. Jen tma, ticho a chrapani vukol. V tu chvili jsem byl asi nejnadrzenejsi horolezec Jizni Ameriky. Zalezl jsem tedy do spacaku, ale po pul hodine jsem neodolal, udelal si cafe, popadnul nachystane veci a vyrazil.

26.2.2013 v 21:20 | Karma: 17,52 | Přečteno: 784x | Diskuse | Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 57. - 59.den

Dnešek by se dál nazvat.. "O ledovci Perito Moreno", neboť jiný název by sem snad ani nepatřil. Bylo by nepřístojné, abych sem zařadil tuctové zážitky běžného dne, jako je například café, sprchování, kakání, chození po obchodech atd., když mi život a zvláště příroda složili k nohám zážitek v podobě největšího ledovce Petito Moreno. Stačí fakta: délka 30km, šířka 5km, výška 60m...

17.2.2013 v 21:13 | Karma: 16,65 | Přečteno: 575x | Diskuse | Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 54. - 56.den

V noci začalo pršet.. ..a ráno to nevypadalo o nic lépe. S vědomím proměnlivosti jsme vyčkávali ve stanech a dočkali se. Bylo ještě hůř!.. I tak jsme vyrazili na plánovaný výšlap na ledovec. Cesta vedla ostře nahoru a já měl co dělat, abych to neotočil... ostře dolů. Spal jsem možná tři hodiny a měl jsem natolik špatné sny, že mě to rozladilo do extrému. Čím víc jsme se blížili k ledovci, tím více o sobě dávalo slunce vědět... a nahoře jsme dostali slunečné pohlazení naplno. Všichni jsme si posedali tak nějak o samotě, každý sám za sebe a čučeli na ten zázrak přírody. Já to prostě nechápu... V Evropě kvůli tomuhle pohledu jede člověk na tři místa a vystojí frontu a tady jsou ledovce asi jako kamení u cesty. Přesto dokáží vyrazit dech i otrlému. A tak jsem čuměl na tu nádheru a uvědomoval si svoji malost... a taky to, že mám hlad jako hovado.

14.2.2013 v 9:00 | Karma: 13,77 | Přečteno: 531x | Diskuse | Cestování

Nejčtenější

Skokem do propasti Macocha ukončila život matka oběti střelby na fakultě

14. dubna 2025  8:27,  aktualizováno  9:06

Skokem do Macochy ukončila o víkendu život matka jedné z obětí tragické střelby na Filozofické...

Bílá rakev, věnec od Gottové. Na rozloučení se Slováčkovou dorazil i prezident

15. dubna 2025  8:30,  aktualizováno  16:35

Rodina a přátelé se v kostele v centru Prahy rozloučili Annou Julií Slováčkovou. Zpěvačka a...

Výbuch v Poličce: ostraha hlásila, že se předtím nad areálem vznášely cizí drony

11. dubna 2025  18:12

Exploze v muničním areálu v Poličce, k níž došlo koncem března, stále vyvolává otázky. Ačkoli...

Bili ho, řezali a natáčeli, jak umírá. Mladíci umučili třináctiletého kluka, pro zábavu

14. dubna 2025

Premium Mladistvý spolu s kamarádem zabil v Děčíně před třemi lety třináctiletého chlapce. Nebývale...

Trump si hraje s vojáčky. Stažení by Evropu bolelo, na výběr jsou jen špatné varianty

15. dubna 2025  14:06

Premium Je to jen pár dní, co Donald Trump vyslal směrem k Evropě poněkud nepříjemnou zprávu. USA mohou ze...

KOMENTÁŘ: Smrt na Velikonoce. Proč Rusko o svátcích s oblibou zabíjí civilisty

18. dubna 2025

Premium Šestatřicet mrtvých si vyžádal raketový útok na Sumy a Ukrajina řeší, proč se v té době ve městě...

Neznámý útěk z ČSSR. Vietnamec prchal přes železnou oponu hned dvakrát

18. dubna 2025

Premium Z Československa uprchl přes železnou oponu občan Severního Vietnamu. Když v létě 1969 odvysílalo...

Test řeckých jogurtů: Tučné i plné bílkovin. Který je ale nejlepší?

18. dubna 2025

Premium Jako superpotravina se dnes označuje kdeco. Přitom jogurtu – zvlášť originálnímu řeckému, který je...

Druhá série The Last of Us je úspěšnější než jednička. Sledujte s iDNES Premium

18. dubna 2025

Druhá řada populárního seriálu HBO právě odstartovala a na streamovací platformě Max sklízí velký...

První krok k samostatnosti děťátka s metodou Baby-Led Weaning
První krok k samostatnosti děťátka s metodou Baby-Led Weaning

Přechod na pevnou stravu vždy představuje významný milník v životě děťátka i jeho rodičů. Je to období plné objevování nových chutí a získávání...

  • Počet článků 93
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 727x
"..Ahoj. Jmenuji se Pavel Kadlíček. Nikterak nevyčnívám, ani nezapadám. Tam někde v nitru jsem světoběžník, jenž prošel svět snad pětkrát křížem krážem - vždy po zhasnutí lampy na nočním stolku. Pravý světoběžník má mapy v knihovně. Já mám mapy dokonce i na toaletě. Pro všechny případy tam mám i atlas Evropy. Člověk nikdy neví. Jsem ďáblem posedlý cyklista a náruživý muzikant, což je pro duši světoběžníka přímo třaskavá směs. Takto v sedle kola objevuji svět a v hlavě rodí se mi hudba z potěšení. Mé koníčky se vlastně obohacují navzájem. Nestrádám."