Krajská doprava a úlitba doleva

               Mé druhé zaměstnání , když první nepočítám, jelikož jsem do něj šel před vojnou na měsíc a za komunistů se do práce muselo, bylo na dráze. Takže jsem svým způsobem trvale postižen tím, že sleduji co se na dráze a vůbec v dopravě děje.

         Jsem olomoučák a tedy sleduji zejména dění na té naší Hané. Ale současně vím, že ostatní kraje mají podobná řešení pro zajištění dopravní obslužnosti, jelikož jim toto ukládá zákon. Na krajském úřadě toto má v gesci Alois Mačák. Zajímavá to postava, ale k tomu se dostaneme dále. Olomoucký kraj vybral bez výběrového řízení jako železničního dopravce České dráhy (ČD). S dopravcem nemám problém, jelikož i já jsem jeho spokojeným zákazníkem a musím říci, že se mění jen a jen k lepšímu. Ovšem s čím, resp. kým mám problém je osoba Aloise Mačáka, který se svým osobitým politickým gustem sděluje v regionálním tisku své rozumy. To by ještě nebylo až tak hrozné, kdyby své pohledy na dopravu nesděloval i z inzertních stran , které v tisku jsou placenou inzercí ČD.

          Já se tedy ptám, jak pak mám vnímat to, že Alois Mačák na jedné straně tvrdí, jak báječnou podepsal smlouvu s ČD na 10 let, kdy budeme (jako kraj) platit ČD stále stejně a bude zohledněna jen inflace a na druhé straně neumí řádně vysvětlil, jak je možné, že platíme o řád více. Osobně nevěřím tomu, že pracovníci ČD by podepsali, Aloisem Mačákem takto prezentovanou smlouvu. Já to vnímám tak, že je docela možné, že Alois Mačák, který nic nemiluje víc jak světla ramp, si za úlitbu zveřejnění svých pohledů na věc v tisku společně s inzercí ČD nechal „pro sebe“ část smlouvy, či dodatek, kde ČD jistě musí řešit cenu energií a pohonných hmot.

          Aloise Mačáka , toho času náměstka hejtmana Olomouckého kraje za ČSSD jsem prvně myslím registroval krátce po revoluci společně se Sládkovými republikány , dále pak na hokeji v Prostějově, kde ve VIP místnosti jako znalec všeho a tedy i z pozice člověka z radnice udivoval neznalé o svém zájmu o sport a pak ho vídávám každý rok na vyhlášení sportovce kraje, kde jednou exhibuje se svou sbírkou básní a jindy otravuje účastníky tak dlouho tím, jak se poslouchá, že jej moderátor večera musí „utnout“ a posadit. Prostě bych mu doporučil četbu Mňačka – Jak chutná moc. Ale obávám se, že by si z knihy moc nevzal.