Kdo lže i krade

Toto sousloví jistě všichni známe a neznám nikoho, kdo by se s ním životě nějak nepotýkal. Kdo říká, že ne  - tak co ? Lže

Bylo období v mém životě, kdy jsem měl i větší politické ambice. Potýkal jsem se s umístněním na kandidátkách různých nesocialistických a nekomunistických uskupení. Venkoncem neúspěšně. Pravda i jsem to nenesl zcela lehce. Přítel mojí ženy, který letos měl 87 let a sám to v životě neměl lehké, ať už z důvodu toho, že v roce 1948 jeho rodičům komunisti sebrali prosperující živnost,či třeba proto, že místo služby v komunistické armádě, byť jako vystudovaný jaderný inženýr podepsal raději práci v uhelných dolech, mi to tehdy řekl : „Na politiku se vy…, ty neumíš lhát a krást“. Okolo třiceti let, když máte představu, že změníte Svět se mi to neposlouchalo dobře.

S tím jak přibývají roky a tím i zkušenosti jsem k podobným závěrům došel tak nějak taky. Chraň mne pánbůh, abych zde psal, že jsem nikdy nelhal a nikdy nic neukrad. Na to tvrzení tak nějak opravdu nemám.

Proč o tom píší. Dnes kovaný komunistický poslanec Ondráček, který má za sebou i aktivní účast na předrevolučních demonstracích jako člen pluku Sboru národní bezpečnosti – tedy komunistické policie si čte, že opsal disertační práci. Tedy byl úředně prohlášen za lháře. Je mi celkem jedno co bude vykládat respektive lhát do sdělovacích prostředků na svou obhajobu, protože on patří mezi lidi, kteří ne že lžou, ale oni ve lež a lží přímo žijí. Opravdu nemám zapotřebí vědět, jak „mlátička“ z Palachova týdne se dívá na domácí násilí. Je mi zcela jedno jak podle mne nemocný člověk vidí svou nemoc.

Co mi ale jedno není, je to, že tento lidský lůzr může být členem zákonodárného sboru země ve které žiji. To podle mého vnímání světa je zcela nemožné. On je dokonce místopředseda bezpečnostního výboru a člen Výbioru ústavně právního. Zřejmě zdě plní funkci policajta v tom, kdyby chtěl komunisty poslat tam kam patří .- do historie a mimo jakýkoliv společenský vliv.

Když už jsem u těch excesů současnosti, tak nemohu nevzpomenout jeho kolegu Grospiče, takto předsedu Imunitního výboru, který před pár dny se zapsal do dějin svým sdělením o tom, že mrtví v srpnu 1968 byli oběťmi dopravních nehod.

Nevím jestli jste zaznamenali, že byla znovuotevřena otázka smrti Jana Masaryka. Pokud je politika u nás jištěna podobnými lidmi jako jsou výše dva zmínění, tak jistě se nedočkáme pravdy, protože ta skoro jistě by šla na vrub komunistů…

Jen vzpomenu jeden z prvních porevolučních excesů politika. Byl to neoprávněně užívaný titul ministra Jana Kalvody JUDr. , byť právní vzdělání měl. Tento po zveřejněni tohoto pochybení se obratem vzdal poslaneckého mandátu a následně i předal ministerskou funkci.

Sami si jistě dovodíte ten rozdíl.

Nyní jsem rád, že jsem se nikam v politice nedostal, protože sdílet „úřad“ s podobnými individui by bylo pro mne takovou sebekráděží.

Zkuste si v životě nelhat a pěkné dny

                                                         Oto Kaděrka