Ten, kdo si pořídí potomka, by měl mít rozum. Matka nesmí být ještě nedospělé dítě, které se nedokáže postarat ani samo o sebe. Mimčo zkrátka není žádná hračka.
Dítě není panenka, kterou můžeme, když nás omrzí, s klidem odložit. To si bohužel mnohé "maminky" neuvědomují. Ba co hůř, samy jsou mnohdy dětmi, nedokážou se postarat ani samy o sebe, natož potom o miminko. Když se stane, že "dítě má dítě", nikdy z toho nekouká nic dobrého.
Copak matka, která nikdy vpodstatě nepracovala, nemá příbuzné a tedy žádné vhodné zázemí, může poskytnout svému potomkovi harmonické prostředí? Popravdě, mnohdy se to nedaří ani těm, které mají více štěstí a mohou tu a tam "šoupnout" svůj poklad babičce. Ale mít tolik nezodpovědnosti a přivést dítě na svět, kdy "matka" je finančně nezajištěná a nezralá, znamená vždycky hotovou katastrofu.
Samozřejmě netvrdím, že každá hodně mladá maminka musí být nutně špatná. Některé dokáží obdivuhodně vyjít s málem, žijí od mateřské k mateřské a později od výplaty k výplatě. Své dítě milují a nikdy, NIKDY by ho nedaly do babyboxu, protože si moc dobře uvědomují, že je to to nejdražší, co na světě mají.
Pak jsou ale jiné "borkyně", které nemají rády sebe a potom nemohou mít rády ani své děti. Porodí je klidně do situace, kdy je jim více než jasné, že dítěti nemohou zajistit bohatý citový, ale ani kulturní život. I kdyby jejich dítě bylo chytré, nikdy by je nemohly podporovat při studiu na vysoké škole. Kdyby jejich potomek měl hudební vlohy, nikdy by jim nemohly platit hodiny hudby, protože by byly rády, kdyby se uživily.Ty potom berou dítě jako přívažek, jako někoho, kdo jim dokonale zpackal život a nedokážou si přiznat, že pravda je jiná. To ony zkazily život svému dítěti, které nemilují.
Co si myslet o takových, které nemají žádnou školu, protože se zbláznily do nějakého maníka a na školu i na rodinu se vykašlaly? Když hodily přes palubu své blízké příbuzné, potom jistě není problém zbavit se obdobným způsobem i vlastního dítěte. Šup s ním do babyboxu! Tak, a je po starostech. Když už člověk selže takovým způsobem jednou, je zcela pravděpodobné, že své pochybné jednání v budoucnu zopakuje. A bude mu srdečně jedno, že dítě má city a že nikdo nemá nárok zahrávat si s dítětem, které se neumí a ani nemůže bránit.
Kdo se jednou svého dítěte zřekne, neměl by mít na něj nárok. NIKDY. Zákon by konečně měl stát na straně dítěte. Vždyť co by z toho mrňouska asi tak vyrostlo, kdyby ho ovlivňoval někdo, kdo si neumí zařídit ani svůj vlastní život?
