Lidovky.cz přišly se zprávou, že Univerzita Karlova chce za studium od studentů vybírat peníze. Co z toho studující budou mít? Komu to prospěje? Jistě, v cizině je běžné, že studenti si za vysokoškolské studium platí, ale za to jim školy také poskytují jisté služby.
Abych byla přesná, UK nemluví přímo o školném, ale o „zápisném“, což je jen jiné označení téhož – v praxi to bude znamenat to, že za každý rok při zápisu student zaplatí několik tisíc korun. Údajně by to mělo být něco kolem třech až šesti tisíc.
Takové částky jsou (v přepočtu na koruny) například v Německu pro státní školy naprosto běžné, jenže s několika podstatnými rozdíly. Studenti si platí za jednotlivé semestry, nikoliv za celé akademické roky, což je rozumné, vezmeme-li v úvahu, že ne každý má v úmyslu být na univerzitě celý rok, ví třeba už dopředu, že od poloviny roku bude na několik měsíců pryč. Proč by měl tedy v takovém případě platit za celý rok, když ve skutečnosti bude ve škole jen několik měsíců? Má snad Karlova Univerzita potřebu ze studentů, kteří jsou zpravidla tak vytížení, že nemají možnost chodit pravidelně do práce a nedisponují tedy trvalým příjmem, ždímat bezdůvodně peníze?
A to ani nemluvím o tom, že si někteří musí při studiu vydělávat, aby měli z čeho žít, protože si někteří rodiče zkrátka nemohou dovolit svého potomka na škole držet. Kolik si u nás mladí studující mohou na brigádě vydělat? V tom lepším případě něco málo přes deset tisíc, ale s tím, že takový student se nezastaví, lítá jen mezi školou a prací. Škola a zase práce, na nějaký odpočinek mu čas nezbyde. A v Německu? Tam si bez větších problémů student přijde v přepočtu zhruba na třicet tisíc, pokud budu vycházet z vlastní zkušenosti, tak musím ještě dodat, že se tam navíc studenti nijak v práci nepředřou a ty peníze pak vážně stojí za to. Paradoxně si student kolikrát v zahraničí vydělá více než je průměrný plat v Česku.
A ani to není zdaleka všechno. „Zápisné“ v sobě v již zmiňovaném Německu zpravidla zahrnuje studentský průkaz, který držitele opravňuje k BEZPLATNÉMU používání MHD přinejmenším ve městě, v němž se vysoká škola nachází. V těch lepších případech lze průkazku uplatnit ve vlacích a autobusech v okruhu padesáti kilometrů.
Zcela vynikající je, že studenti, kteří mají chudé rodiče, mají nárok na takzvaný BAFÖG, což je finanční podpora při studiu ve výši zhruba 550 eur, z čehož student bez problémů vyžije. O tom, že by se něco podobného zavádělo u nás, jsem neslyšela.
Přijde mi, že UK se snaží zkomplikovat mladým lidem z takzvaného „sociálně znevýhodňujícího prostředí“ /jak uvádí v poslední době s oblibou ministerstvo školství/ život ještě víc, než je nutné.
A ještě něco. Zavedení školného je u nás stejně jen otázkou času. Dříve nebo později bude na všech vysokých školách. Zavádět ho však v době hospodářské krize - zdá se mi více než nevhodné. Nebo vážně stát chce, aby si titul mohla dovolit jen hrstka vyvolených, která má bohaté rodiče, a ostatní půjdou zametat chodníky? Komu to pomůže?
