Představte si, že jdete nakoupit. Do košíku si hodíte i lahvinku vína a už se těšíte na příjemně strávený večer. U poklady vám ale spadne čelist. Myslíte si, že jste jen v nějakém špatném snu.
Paní na kase chce po vás občanku. Potěší vás to, asi vypadáte velmi mladě. Pocit blaha vystřídá záhy rozčarování. „Lituji, ale tyhle průkazy neakceptujeme.“ Prosím? Že by občanský průkaz obyvatel ČR v UK neplatil? Ve Velké Británii nic není nemožné.
Opravdu se nejedná o vtip. Skutečně, mé kamarádce a spolubydlící v jedné osobě se ve skotském Aberdeenu stalo, že jí odmítli prodat víno. Důvod? Česká občanka. Popravdě, když mi celou příhodu kamarádka vyprávěla, celkem mě pobavila. Upřímně, zažít něco podobného na vlastní kůži bych nechtěla. Potupné, nemyslíte?
Když ale zajdeme do důsledků, obyvatelům UK se nedá upřít jediné: opravdu mají o občany ČR obavy a ve svém láskyplném vztahu je chrání před neblahými následky opice.
P. S. Třetí den po výše zmíněné události ale už v Aberdeenu českou občanku záhadně znali. Zřejmě i tady platí, že žádný učený z nebe nespadl. Na druhé straně, srazit se s blcem můžete opravdu kdekoliv. Mimochodem, v UK to není nic mimořádného. Pokud na to nemají domorodci manuál, dané věci se nedočkáte. Pakliže nezaregistrovali, že existuje něco jako ČR, potom se vám lehce může stát, že se například neovíníte. A to nemusí být občas špatné. Přiznejme si, že rána opilcova nepatří k nejpříjemnějším životním zážitkům.
