- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
To je to divné... člověk musí před ostatními reptat, aby "zapadl" - jinak je podezřelý
neziji sice v CR ... jestli to ma na to vliv ...
ktery nicemu neodola... proc to hned vztahujete na ostatni?
A víte proč? Protože jenom ti, kteří se mají dobře a nic jim nechybí, mají čas meditovat nad blbostmi. Až vám půjde o přežití, až sehnání trochy jídla bude rozdílem mezi životem a smrtí, pak se i autor bude podivovat nad tím, nad jakými nesmysly trávil svůj život ve chvíli, kdy si mohl vychutnávat hojnost a mír.
tojo, trochu mi z celyho clanku prijde, ze nejvetsi problem je nejaka reklama v televizi.... koho trapi naky reklamy? me teda rozhodne ne
... a není to jen zdání. Vy máte pocit, že vás stále Něco Někam strká a tlačí. Já ten pocit nemám. Reklama a módní společenské trendy pochopitelně ovlivňují i mne, ale nakonec jsem to já sám, kdo má poslední slovo a možnost volby. Pokud se jí sám dobrovolně nevzdám. Pokud nezačnu sebelítostivě naříkat - to já ne, to ti druzí, to ty okolnosti.
Možnost volby nemáme nekonečnou. Ale přesto ji máme největší v celých dějinách lidské historie. A to je prima. :))
P.S. jak už zaznělo níže... historii není radno si příliš idealiovat...
to je ale pěkná kravina. Ve středověku taky nikdo nemusel tvrdit že je země placatá... jen si vyžral reakci okolí... determinace okolím se tomu řiká. A je jedno jestli vás pálej nebo jinak vyvrhnou ze svého středu...
Takže podle mě máme +- stejnou... pokud je vám buřt že vás ma okolí za blázna pak ji téměř nekonečnou máte ale chudí duchem byli blahoslaveni vřdy že... takže nemám pocit že bych na tom byl líp než kdysi.
Jde o to tvářit se že uznávám stejné hodnoty jako okolí kterým je určuje reklama abych do okolí zapadl.. to je jedno. PPokud to pro vás není překážka tak se vám žije asi gut. Mě tolik ne. neskuhral bych jak autor ale ani bych to nepopíral..
Protože nikdy není tak dobře, aby nemohlo být ještě líp.
Kdybych byla se vším spokojená, už bych neměla žádné další cíle a asi ani důvod dál žít
Určitě máte pravdu,jde jen o to,aby se život nezvrhl v honbu za něčím stále lepším a lepším, a nakonec není čas užít si ani to,co máme.
Nikdy nebylo jednodušší odhadnout co si ten druhý myslí a jak bude reagovat.Jsou to jen modely, na které reaguje 90% lidí úplně stejně. Když se mně třeba nechce vyhazovat peníze za Vánoce, tak se musím připravit na protiútok na otázku, co budu letos kupovat. Tak když se mě na to zeptá hloupá husa ze sousedství, tak jí řeknu, že to nechám na manželovi, že stejně jsem pořád sebou nosila 30.000 a byla líná s tím dojít na banku a tak jsem mu je na dárky dala. Nic mě tahle finta nestojí a v očích sousedky mám respekt. Nevím jestli mně rozumíte, ale jde o to zvládnout svou úlohu, která se ode mě očekává a pak je to docela jde.
jen si to nejsme schopni uvědomit,protože je stále něco lepšího,čeho bychom chtěli dosáhnout. Vzpomínám,jak jednou se vrátil syn z cesty po Indonésii a ještě na nádraží mi řekl: maminko,máme se moc dobře".Byl na ostrově kde se s přáteli potápěli a pozvali je domorodci na večeři.Hliněná podlaha,chatrč z rákosu.Snacha mi pak řekla,že tam nechali všechno oblečení,které mohli postrádat,když viděli tu bídu.Vždy si na to vzpomenu a jsem spokojená.ano,máme se dobře.
Souhlasím s článkem. V dnešní době je těžké žít. Na jednu stranu máme všechno, po čem jsme toužili, na druhou jsme stále nespokojený. Žijeme v zajetí materiálních hodnot. A protože některým to vadí a chtějí něco víc, upínají se k různým sektám, které nabízí pseuduchovno. Církve jsou v krizi, nenabízí mnohdy lidem odpovědi na jejich otázky, politika je prasárna, kde ideál se hledá těžko. Média nás masírují, co všechno máme mít, udělat apod. ideálem je zamilovanost a ne láska. Tradice je překonaná a chybí, o co se opřít. Jediná možnost je začít sám od sebe si uvědomovat absurditu tohohle světa a hledat možnosti, které jsme dávno zatratili...
Možná právě proto, že žijeme v míru a máme co jíst. Ale i dřív lidé věřili na materiálno (jen neměli takové možnosti nákupů na úvěr), a láska? Láska nebyla emoce, se kterou se počítalo. Zodpovědnost, to ano, ale láska? Kdepak!