Hledal jsem něco rychlýho, dobrýho a aby to bylo na zub. Nalistoval jsem ve svém myším kuchařském lexikonu recept, který nese název Perník od baby tchýně. Už ani nevím, čí tchýně to byla a jestli to byla opravdu baba, nebo to bylo jenom preventivní označení. Každopádně jedno se jí musí nechat - o pečení perníku určitě něco věděla!
Je to sice od baby tchýně, ale je to roky vyzkoušené a plech zmizí, jen co se vyndá z trouby... Sice jsem ji neznal, ale recept má dobrej.
Tak jak přikázala baba tchýně: 1 hrnek cukru, 1/2 hrnku oleje, 1 hrnek mléka, 1 celé vajíčko, 2 hrnečky polohrubé mouky, 2 lžíce kakaa, 1 prášek do perníku. A ne aby vás nějak napadlo improvizovat a dělat si to po svém, to totiž tchýně nerady vidí.
Do mísy nasypte všechny ingredience.
Pořádně to zamíchejte a dejte si pozor, ať nemáte perník v kožichu jako já.
Plech vyložte papírem na pečení a pořádně ho rozprostřete - tuhle fázi mám stejně nejraději. Baba tchýně v receptu uvádí, že perník peče ve vymazané formě. Takže to nechám na vás, co budete mít zrovna po ruce. Já jsem doma neměl drátěnku, tak jsem si chtěl ušetřit chlupy na pacce při pozdějším případném drhnutí plechu.
Těsto vylijte na plech a šoupněte ho do trouby na 180°C tak na 35 minut.
Jestli jsem někdy něco pekl rychlýho a dobrýho, tak je to rozhodně tenhle perník. Dokonce jsem si stihl ještě od plechu nahřát záda.
Perník jsem pocukroval a dal si na něj ještě marmeládu. A dneska? Dneska už po něm nezbyl ani drobek. A musí se nechat, že baba tchýně péct teda uměla!
