Aneb z jakéhosi důvodu novináři podporují stávající establishment. Používají k tomu několik metod. Některé jsou jednoduché, jiné jsou trochu důmyslnější. O nestrannosti se v žádném případě nedá hovořit.
Je nadmíru jasné, že větší moc než mají politici, mají média. Způsob jakým podávají lidu informace má zásadní vliv na formování názoru ovčanů. A ovčané si také velice snadno a pohodlně názor udělají. Pokud jim zručný pisálek téma náležitě předžvýká, vytvořením vlastního názoru není nutné ani ztrácet čas.
Jako příklad se dá uvést kauza tzv. piráta z D1. (Tímto prosím ctěné čtenáře, aby nezaflákali diskuzní fórum další válkou názoru nad touto kauzou). Sugestivní videoreportáž, která je zcela zaujatá začíná výpovědí policisty, který jen hovoří dokola o tom, že "něco takového ještě neviděl". Následuje popis událostí reportérky, která nám přednese všechna "fakta" ... tedy příběh o tom jak se situace "prý" udála. Nemusím popisovat, takhle tu pohádku všichni znáte. Následuje několikavteřinový záběr z dálniční kamery, který zobrazuje ve velmi špatné kvalitě vůz, který se rychle zařazuje, a druhý který opouští dálnici. Ze záznamu nelze jednoznačně určit, zda došlo ke kontaktu obou vozů, na záznamu chybí deklarované nákladní vozidlo, které dotyčná posádka prý předjížděla, naopak, za vozem který se zařazuje je vidno několik ještě rychlejších vozů. A tento krátký a mlhavý záběr je v celé reportáži jediná skutečnost, která je k dispozici. Na základě této manipulativní reportáže se novináři neváhají tasit pojmenováními jako "pirát zaútočil na vůz" a ovčané neváhají na diskuzních fórech lynčovat, vynášet soudy apod. Skoro mi to připomíná další díl Českého snu.
Stejné je to bohužel se články o předvolební kampani. Nespokojenost voličů se stávajícími politickými uskupeními stoupá a procento voličů, kteří chtějí dát přednost volbě nové, neopotřebované strany roste. Zdá se však, že novináři jsou se stávajícím establishmentem (ať už na příkaz, nebo ještě hůře z vlastní vůle) spojeni a proti novým stranám silně brojí a hned několika způsoby se snaží manipulovat volební preference.
1. Zveřejňování "skandálů" a jejich zveličování
Strana svobodných čelila článkům o svém zrušení, kvůli tomu, že museli doplnit původně neúplnou Výroční finanční zprávu politické strany za rok 2009. Věci Veřejné jsou zase vláčeni tiskem proto, že účetní omylem ponechala na fakturách "hotově" místo "placeno převodem", ačkoli se dá jednoznačně prokázat, že ty platby byly realizované na účet. V obou případech je štvavá kampaň opravdu veliká a v článcích zaznívají opravdu skvostné výroky. Tato metoda je poměrně jednoduchá a také poměrně učinná.
2. Zjevně zkreslené a negativní přednášení informací.
Tak třeba titulek článku: Ja su z Mikulova, lísal se Brňanům Pražák John by ve slušném médiu neměl vyjít. V článku se navíc pan redaktor pouští hned v úvodu do hodně sugestivního projevu: "Předseda Věcí veřejných Radek John si už je nejspíš tak jistý volebním úspěchem, že mu ani nevadilo přijít včera na svůj vlastní volební mítink v Brně skoro o půl hodiny později." V článku se čtenář sice doví, že pan předseda omluvil svoje zpoždění dopravní situací na D1 a z článku poté plyne, že si publikum docela získal, přesto je článek uváděn takto negativně. Obávám se, že s čistým záměrem. Také účinná metoda i když trochu průhlednější.
3. Operace s představou neúplnosti
Tato metoda musím říci, že je nejsofistikovanější, tu použili autoři článku: Bude vládnout Paroubek, nebo Nečas? Rozhodnout mohou voliči i Klaus. Tento způsob skýtá takřka genialitu. Pracuje s imaginací povolební situace, ve které operuje s vítězi voleb dle stávajících převolebních průzkůmů jako s faktem a ve své "analýze" zcela abstrahuje na všechna nová uskupení. Podvědomně tak v ovčanovi vytváří dojem hotově věci a vsugerovává mu tak podvědomě ideu, že volit malé strany nemá smysl. Je to moc pěkná prácička.
Lidičky, přemýšlejte o všem co slyšíte a čtete a uplatňujte vlastní rozum.
Autor není členem ani příznivcem žádné politické strany a není dosud rozhodnut komu v nadcházejících volbách svěří svůj hlas. Naprosto jistě ví jen to, kterým uskupením svůj hlas nedá.
