Řvát umí kdejakej pták

Lidé jsou hloupí. A tím myslím skoro všechny, ne jen určité jedince, aneb spím s otevřeným oknem.

Bydlím v podkrovním pokoji, který v době současných tropických veder bývá často poněkud hůře obyvatelný. Nepomáhá ani neustále otevřené okno a mnohdy ani vkusný větrák z výprodeje za pár kaček. Jediným rozumným řešení jak se učit během zkouškového, aniž by se mi při tom vyvařil mozek z hlavy, bylo vztávat o něco dříve, než jsem měl ve zvyku.

V čtyři hodiny ráno je krásný příjemný chládek, už svítá, ale žádné ostré světlo. Řekli bychom že bude i klid, jenže není. Lidi možná spí, ale ptáci moc dobře vědí, že v tu chvíli je ta nejlepší doba si z plných plic zařvat. Taky bych si zařval, ale nebydlím sám, že...

Bylo to tak v době před volbama, v jejich průběhu i po nich. (Neuvěřitelné, jak je to zkouškové dlouhé...) A tak mi nejednou přišla na mysl myšlenka, že je to trochu jako ta naše politika. Dokud je chládek a nikdo neví, co bude za chvíli, tak všichni vyřvávají do světa. Nechci se dotknout pánů politiků a dam političek. Ne že bych se nechtěl dotknout, protože bych měl takový odpor, to ne. Ale mít "zobák" plný zpěvu, nebo řevu po ránu, to umí kdejaký pták. Předhánět se kdo je hlasitější a kdo má pronikavější hlas, to víme, že umíte.

Sotvaale  ráno udeří sedmá, je ticho. Nastane velké mlčení na nebi i na zemi. Ptáci zmlknou, protože začíná být teplo a lidi ještě z domů nevychází. Pochvíli ale zjistéte, že není až tolik ticho. Že někde zpívá osamělý kos. Jako jediný.

Je po volbách a já mám strach, aby nebylo ticho. Protože přijdou horké chvilky a možná nastane i velké mlčení. Proto doufám, že jsme zvolili kosy, kteří nám pěkně budou zpívat celý den. Držím nám palce..

A proč že jsme mi lidi hloupí? Když začne zpívat první ranní kos, nasedneme do aut a jedeme do práce hrát si na "obyčejné lidi". Náš "dobrý den je když" alespoň někdo může říct že "zná cestu z krize". Koukáme po všelijakých kouzelných dědečcích, zlatých rybkách nebo "modrých ptácíc" a ne jen sami, ale "zodpovědní jdou s námi". Protože by se však mohly objevit různé spekulace, jestli nemáme skryté osobní úmysly, všchny tyto věci se musí dít "veřejně", aby každý viděl, kde dáváme "zelenou" a kde na to kašleme a jdeme radši trhat právě zrající "třešně". A snad právě kvůli tomu všemu zapomínáme, že politika, stejně jako většina ostatního, neni o ničem jiném než o lidech.