Prapodivný novotvar “Hejtovat“

Že už jsem starej mi došlo v momentě, kdy mě začal iritovat slang „mlaďochů“. A když jsem mu přestal rozumět.

Jedním z těchto slangových slov, přešlých do běžné mluvy generace je slovo „hejt“. Jak jeho zvuk i užití napovídá, vychází z anglického „hate“ – tedy nenávidět, nebo nenávist. Nechci teď řešit nechvalně známou organizaci „HateFree“ (kterou zdejší bloger Ladislav Větvička trefně přeložil jako Nenávist zdarma :)). Chci hovořit o popularitě a nadužívání počeštěného výrazu „hejtovat“.

Všiml jsem si, že se hustě vyskytuje v běžné mluvě a téměř pod každým videem na youtube. Tak třeba video jakéhosi trenéra fitness, který hovoří o správném stravování. Pod videem v diskuzi mu kdosi napíše například takovouto větu: „Kámo to je blbost že v bramborách je víc karbohydrátů než v rýži.“. A autor videa mu odpoví: „Á máme tady hejtra. Hele jdi si hejtovat někam jinam, tady na tebe nejsme zvědaví.“ Jindy se youtubera zeptá jeho divák proč mluví tak sprostě? Odpověď je opět stejná: „Jdi si hejtovat jinam hejtře!“

A takto je to prakticky pod každým publikovaným dílem, ať už „zábavným“, nebo výukovým.

Zveřejněný názor, natočený postup vaření pokrmu, pečení chleba, programátorský tutoriál, nebo vědecko-naučný pořad. Zveřejnění vlastní povídky, básně, nebo písničky. To všechno lidi dělají proto, aby dostali zpětnou vazbu, předpokládám. A ta obvykle přichází. Ale někdy jde holt o kritiku a to se autorům nelíbí. A tak to nazvou „hejtem“. Ne, nejde o reakci na opravdu nenávistný a osobní útok, takových je minimum a o tom nemluvím. Většinou jde o reakci na jakýkoli nesouhlas, někdy dokonce i na neutrální výrok.  Je to zvláštní, říkám si, jde vlastně o šťastnou generaci, když neví, jak vypadá taková opravdová nenávist.

V obecné rovině toto mávání slovem „hejt“ ukazuje, jak se vytratila schopnost snést kritiku nebo odlišný názor. Očekáváno a přijímáno je pouze chválení a souhlas. Jiný pohled není prostě jiným pohledem na který má kdokoli právo a který z něj hned nečiní ďábla, ale je něčím zavrženíhodným. Nenávistí!

Což, jak vidím, mě kruhem přivádí zpět k oné agentuře „HateFree“, která je tohoto přístupu zosobněním.

Celkově mi připadá, že řeč je tak nějak hystericky přepjatá a přeexponovaná. Na všechno se používají příliš silné výrazy. Každý druhý politik je Hitler, každý druhý občan je nácek, každý nesouhlas je nenávist. Jaká slova použijeme, až se jednou opravdu setkáme s Hitlerem, náckem, nebo nenávistí, to si neumím, při současné inflaci těchto slov, dost dobře představit.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------