V Číně a Rusku není svoboda. Kontrolovaný internet, pronásledovaní novináři. Čína, Rusko, Čína, Rusko … stále znovu a znovu. Škoda že alespoň malá část pozornosti, není upřena do našeho vlastního prostoru:
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Německý satirik Jan Böhmermann je stíhán po té, co uveřejnil své básně, kde si střílí z tureckého prezidenta Erdogana. Nejprve šlo o neškodnou píseň „Erdowie, Erdowo, Erdogan“, po které ovšem Erdogan žádal jeho přísné potrestání. Angela Merkel potrestání komika Erdoganovi slíbila s tím, že jde o nepřijatelný vulgarizmus. Böhmermann si proto připravil báseň, ve které zcela vědomě překročil hranici mezi satirou a urážlivou kritikou, aby tento rozdíl demonstroval a vytvořil tentokrát skutečně vulgární báseň. A dočkal se. Kancléřka Merkelová prohlásila, že bude Böhmermann stíhán podle zákona z 19 století o „urážlivé kritice“.
Zdroj
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Bývalí zaměstnanci facebooku přiznali, že je běžnou praxí, filtrovat zprávy a články s konzervativně laděným obsahem. Novinář odhalil, že byly cíleně vylučovány konzervativní témata, navzdory trendu sdílení těchto témat lidmi. Týkalo se zejména článků o amerických konzervativních politicích typu Mitt Romney, Rand Paul, které se jevili jako potenciálně silně ovlivňující.
Zdroj, Zdroj
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Restaurace Urban Burgery v Kolíně nad Rýnem byla hrozbami přinucena zavřít, po té co se na jejím jídelním lístku objevil pokrm pod názvem "Erdogan-burger".
Zdroj
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Britská charitativní organizace „Creative access“ na svých stránkách nabízí práci v médiích (včetně BBC), ovšem pouze „non-white people“. Hájí se tím, že nebílá etnika jsou v médiích disproporčně málo zastoupená.
Nabízí se tedy otázka, s jakou reakcí by se potkala například snaha francouzského fotbalového národního týmu, přijmout pouze bílé hráče, s odůvodněním, že jsou v týmu málo zastoupeni.
Zdroj, Zdroj
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
