Nezaslouží si zabití křesťané alespoň jednu organizaci?

Nedávno jsem poslouchal v Českém rozhlase rozhovor s Tomášem Krausem, tajemníkem federace židovských obcí. Hovořil mimo jiné o Červené středě, bohulibé akci, na které se organizačně spolupodílel. A já musím říct, že mě naštval.

V rozhovoru sám Kraus konstatuje:

Organizovali jsme již třetí ročník takzvané Červené středy. To je akce, která vznikla jako připomínka něčeho, co se ve světě příliš neví, respektive především se to neví u nás v Evropě, a to je pronásledování křesťanů pro jejich víru. Tato akce vznikla ve Velké Británii, a postupně se rozšířila po celé Evropě. My se během těch konferencí dozvídáme, jak vypadá situace křesťanských společenství v některých zemích Asie a Afriky, a to jsou nepředstavitelné věci. Tam skutečně dochází k tragickým genocidám, ne nepodobným tomu, co Židé prožívali v období holocaustu a ten svět o tom prakticky neví, jen občas se nějaké střípky zpráv do těch médií dostanou.

A my jsme již před dvěma lety, respektive třemi, když jsme začali připravovat českou účast na této dnes už globální akci, tak naším takovým českým novem s přidanou hodnotou, chcete-li, je, že jsme se zaměřili nejenom na pronásledování křesťanů, ale přidali jsme k tomu i problematiku antisemitismu a v současné chvíli vlastně tato akce už má podobu upozornění na pronásledování všech lidí pro svou víru, což je zásadní obrat v té celkové koncepci.

Je jistě správné zabývat se antisemitismem a tím vším, ale pro Boha, těchto organizací jsou desítky. Tak proč, když vznikne jedna jediná organizace zabývající se genocidou křesťanů, musí to být okamžitě rozmělněno v nějaké obecné agendě: „pronásledování všech lidí za svoji víru“.

Jak by se panu Krausovi líbilo, kdyby se někdo ujal například nějakého památníku holocaustu a postupně by jeho zaměření zacílil na všechny genocidy, co kdy na světě nastaly? Osud Židů a osud Arménů, Romů, Indiánů, … to vše by se zastřešilo jakýmsi zobecňujícím pojmem „oběti nenávisti“.

Já myslím, že by se to panu Krausovi nelíbilo a jsem si jist, že by to nedopustil. A měl by pravdu. Tak proč nenechají jedinou organizaci zabývající se pronásledovanými křesťany, být nadále organizací zabývající se právě těmi pronásledovanými křesťany?

-------------------------

Oficiálně se uvádí, že je pro svoji víru zabito ročně 100.000 křesťanů. To jsou čísla, která uvádí křesťanské organizace, vatikánské autority a podobně. Ne všichni však s tímto souhlasí. Nepřekvapivě to byla právě britská BBC, která v tomto článku cítila potřebu dokázat, že jsou čísla nadnesená. Uvedli v něm, že velká část mrtvých jde na vrub obětem občanských válek v převážně křesťanských zemích jako je Kongo, a není tedy pravda, že mrtví křesťané jsou obětmi muslimů. V závěru článku se konstatuje, že skutečné číslo pro svoji víru zabitých křesťanů se bude pohybovat mezi 7 a 10 tisíci ročně.

Ačkoliv se domnívám, že se počty mrtvých budou značně lišit podle toho, zda hovoříme o letech řádění Islámského státu v Iráku a Sýrii, nebo o relativně mírových dobách mezi jednotlivými vzplanutími těchto nekonečných konfliktů, řekněme, že by měla BBC s čísly pravdu. Přesto, není 7-10 tisíc každoročně zabitých lidí dost na to, aby mohli být nazváni tím, čím jsou a pro co byli zabiti, tedy křesťany? A ne být začleněni do nějaké obecné množiny obětí?

-------------------------

Poslední říjnovou neděli se nasvěcují některé kostely červeným světlem jako připomínka pronásledovaných křesťanů. S tímto poselstvím byla akce „Red Wednesday“ založena křesťanskou organizací: „The Aid to the Church in Need“. A já prostě nechci, aby se za deset let o červeně nasvícených budovách referovalo jako o připomínce antisemitismu a xenofobie.

Ne, jde o připomínku nejrozsáhlejší poválečné genocidy, o které západ nechce vědět. Ty ostatní si jistě zaslouží své připomínání a také ho mají. Toto je však o křesťanech.

Celé to bohužel je symptomatické. Jako by se slovo křesťan s tím jádrem „Christ“ které má v angličtině, dostávalo na index. A tak je jednou nahrazeno písmenem „X“, jako v anglickém politicky korektním výrazu pro Vánoce: „X-mas“, podruhé se zase o křesťanech hovoří jako o „vyznavačích Easter“, jak předvedl Barack Obama a Hillary Clinton ve svých kondolencích po jednom Velikonočním útoku.

Tak vzpomeňme na ty, kteří při Vánočních oslavách čelí větším překážkám, než jsou zavřené obchody. Klidné Christmas všem Christians na celém světě!