Asi jsem je podcenil, protože to co se jim povedlo, je skutečný majstrštyk. Zdálo se totiž, že se Evropská veřejnost konečně probudí , naštve a zařve svým představitelům do ksichtu: "Dost tohoto sociálního experimentu s Evropou, dost multikulturalizmu, přestaňte si zahrávat. Začněte situaci řešit. To neustálé přijímání dalších a dalších imigrantů je velký hazard. Zastavte to hned!"
Ale co se nestalo? Těm, co tohle Evropě zpískali, se nějak povedlo, celý tento už už se probouzející protest zvrátit, v jakýsi happening oslavující "naši jednotu v různosti", "diverzitu", "multikulturalizmus". O střet civilizací prý nešlo – jen o selhání vadných jednotlivců. A my všichni, Křesťané, Židé i Muslimové, jsme jednotní, jako nikdy dříve.
A miliony lidí pochodují poslušně s těmi, co jsou za situaci zodpovědní a mávají kartičkami "Jsem Charlie". Což považuji za vůbec nejvypečenější počin. Když všichni unisono drží tyto kartičky, už se jim do rukou nevejdou jiné – ty, co by možná lépe vystihovaly to, co Evropany opravdu pálí.
• Zastavte imigraci z muslimských zemí.
• Prověřujte kdo se k nám přesouvá.
• Deportujte, pokud se mu náš způsob života nelíbí..
Místo toho se mává tužtičkami a deklaruje nezlomná jednota. Zastrašit se nedáme.. No aby jo. Kompletní francouzská policie a armáda porazila 4 útočníky. Pardon – jeden jim utekl.. Jak to bude s tím nezastrašením pokud Alláhových vojáků potáhne několik set ... no nevím, jestli se s tím dá vypořádat proklamacemi na sociálních sítích a lepením srdíček.
Takže co dál? Pojede se stále stejně? Žádná změna? Stále bude nepředstavitelné vrátit imigranta do země svého původu?
Já osobně budu doufat, že gesta pro veřejnost mají za účel udržet klid v ulicích, zamezit odvetám a podobně, ale že někde v zákulisí se čelní politici přece jen domlouvají na nějakých opatřeních, která reflektují reálný svět.
A malý dodatek: Možná by novináři udělali lépe, kdyby méně samoúčelně karikovali Mohameda, méně kreslili Ježíše v explicitně sexuálních pozicích a podobně ... protože to nemá jiný účel než urazit. A místo toho, když tedy tolik mluví o svobodě slova, se nebáli informovat o skutečných dopadech masové imigrace na francouzskou společnost. Kdyby se nebáli zveřejnovat statistiky páchání kriminality. Kdyby se nebáli informovat a psát o každém znásilnění, o obchodu s bílým masem, s drogami. Jak menšina dosahuje v těchto parametrech velmi většinových proporcí. To by mělo větší smysl. Potom bych byl také Charlie.
