Já jsem větší demokrat než vy, pane, aneb už se perou

Po volbách se jedna část politické scény prohlásila jedinou demokratickou silou. V dojemném souladu s médii rozjeli příběh, kterak strany se kterými nekamarádí, nejsou demokratické.

Což o to, nejde o nic nového. Na tomto principu byla postavena celá volební kampaň. A nefungovala. Od milovníků EU ovšem nepřekvapuje, že když něco nefunguje, tak to zkusí znovu a stejně.

Ta zábavná část povolebního období začala ovšem až nyní, když se ti jediní správní demokraté, začínají požírat mezi sebou. Z jediných správných demokratů se vyčleňují ještě správnější demokraté, osočujíc ty druhé, že nejsou správní demokraté.

Pěkné to bylo včera na Václavském náměstí. Pan kandidát Horáček chtěl promluvit spolu s ostatními kandidáty, kteří se nazývají demokratickými. Ale nebyl uznán jako ten správný a čistý. Kdo ví proč. Kvůli Fortuně? Kvůli své „vexlácké“ minulosti? Nebo že má peníze na svoji kampaň a ti co byli uznáni, že jsou hodni vystoupit na Václaváku u příležitosti 17. listopadu je nemají? Nevím, každopádně se Horáčkovi dostalo jeho vlastní medicíny.

A druhý, podobný případ. Včera jsem poslouchal na Českém rozhlasu debatní pořad k výročí „Sametové revoluce“. Mezi pozvanými byl také Jan Macháček, sluníčkový novinář, který před časem vyzýval, aby každá rodina přijala jednoho černouška, signatář Charty 77, a hudebník z Plastiků. Čili kádrový profil má na jedničku. Pořad měl grády hned od začátku. Další z pozvaných, Monika Mac Donagh Pajerová, rovněž s bezchybným třídním původem, nařkla Macháčka z toho, že se sice nenechal zastrašit minulým režimem, ale nechal se koupit Babišem, pro jehož institut pracuje. Macháček, celkem logicky, řekl, že přišel do rádia vzpomínat na listopad 89 a ne se nechat urážet. A že by politici dosáhli více, pokud by to méně hráli jako bitvu dobra se zlem. Pajerová začala o tom, že jeho mravní integrita s tématem listopadu souvisí, na což Macháček odvětil, aby se starala o svoji integritu, vynadal jí do ženských orgánů a ze studia odešel.

Skvěle jsem se bavil.

----------------------------

Zrovna čtu knihu o Kulturní revoluci v Číně a napadlo mě, že jde vlastně o jakýsi zákonitý jev. Když se ve společnosti utvoří atmosféra, kdy se jedna část společnosti vymezí jako ta jediná správná, velice rychle se ze skupiny vyčlení skupina pravověrných, ... a z ní ještě pravověrnějších, pro které jejich bývalí „soudruzi“ nejsou dostatečně ortodoxní. Pak dostávají nálepky: „oportunisti“, „revizionisti“, atd. V případě čínské Kulturní revoluce, nebo třeba také Francouzské revoluce, se začali záhy požírat. Radikálnější a pravověrnější likvidují umírněné, aby byli zlikvidováni těmi ještě pravověrnějšími. V našich mírných českých poměrech dneška nic takového samozřejmě nehrozí, srovnávám to spíše jako princip který lze pozorovat vždy když se ve společnosti objeví kasta „moudrých arbitrů“, kteří se cítí oprávněni určovat, kdo je hoden a kdo není hoden.

----------------------------

Babiše, Okamuru nebo Filipa může mít samozřejmě kdokoli nerad podle libosti. Faktem ale je, že tyto strany se v polistopadových poměrech nedopustili ničeho co by je definovalo jako nedemokratické.

• Prošly volbami jako jakákoli jiná strana

• Nebránily nikomu, aby kandidoval proti nim  (na rozdíl od snah demokratického hladovkáře, který si chce vynutit, aby jiný občan republiky nemohl využít své, ústavou dané, právo kandidovat)

• Nejeví známky toho, že by se chystaly zakázat činnost ostatních politických stran

• Případné trestní stíhání člena strany není nic nového a není to nic, co by takovou stranu činilo z definice nedemokratickou.

Zdá se, že jejich jediný nedemokratický čin je ten, který tyto strany vykonají v budoucnosti a který dosud existuje jen v představách jejich konkurentů. No budiž, ale není jedním z principů právního státu i to, že trestat by měl být kdokoli pouze za to co provede, a nikoliv za to, co se někdo jiný bojí že by provést mohl?

----------------------------

A lidé se dívají. Kdo umí vnímat nálady, jemné odchylky v názorech na internetových diskuzích nebo hospodách, tak ví, že přibývá lidí, pro které je Babiš sice třeba zločinec, ale v předčasných volbách by mu to hodili, už jen proto, aby vytrestali ty blahosklonné svatoušky, kteří odmítají  respektovat realitu a osobují si právo vládnout, dané jim nějakým vyšším principem mravním, když už jim nebylo dáno ve svobodných volbách.

Zakončím tedy vypůjčeným citátem odkudsi z hlubin internetu:

Jejich kvičení jest rajskou hudbou pro moje xenofobní uši.

Amen

----------------------------