Český rozhlas k silvestrovským událostem v Německu

Česká veřejnoprávní média už delší čas záměrně nesleduji. Ale v autě občas udělám výjimku. Dnes jsem si krátil čekání v pražské zácpě poslechem radio-journálu, kde probíhal pořad, věnovaný událostem v Kolíně nad Rýnem.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nejprve mě upoutala už samotná upoutávka na pořad. Byla nezvykle otevřená. Redaktorka řekla, že se budou zabývat bezprecedentním násilím a tím že o něm velká německá média dlouho mlčela.

To už mě samo o sobě překvapilo. Až dosud to byla rovněž česká média co o věcech mlčí, případně mlží a zlehčují. Takže jsem neudělal to, co obvykle dělám a kanál jsem ponechal naladěn.

Pořad začal výživně. Tak, jak bych si novinářskou práci představoval. Redaktorka převyprávěla, k čemu v Německu došlo. To, jak byly ženy obklopeny muži, osahávány a okradeny. To, jak zavolaní policisté několikrát jen konstatovali, že nemohou nic dělat. To, že Kolínská policie ráno prvního ledna vydala tweet, že oslavy nového roku proběhly bez potíží. Dozvěděl jsem se, že policistů bylo asi 70, později snad přes 100, zatímco agresorů o řád více.

Ale hlavně jsem se dozvěděl o tom, že německé noviny o událostech záměrně několik dní mlčely přesto, že byly zahlceny příběhy od postižených žen, které se hned od prvního dne nového roku, pokoušely o to, aby jim vůbec někdo naslouchal.

A pak to přišlo. Redaktorka i její host, kterým byla Lída Rakušanová, se začaly obrovsky divit a dávaly najevo šok. A nejen ony. Prý celé Německo je v šoku! NIKDO prý něco takového absolutně neočekával. VŠICHNI jsou překvapeni a vůbec nechápou, odkud se takové chování vzalo.

„Je to možné?“, říkal jsem si. On nikdo v Německu neví, jaké je chování mladíků v jejich čtvrtích? On nikdo z němců nebyl v arabské zemi a neviděl, jak se domorodci chovají k ženám – turistkám? Překvapení? Pro mne tedy rozhodně ne. A myslím, že pro mnoho lidí ne. Ale údiv těch dvou žen ve studiu zněl opravdově a já se bojím, že opravdový je i údiv německých politiků.

Po tomto úvodu tedy následovaly otázky redaktorky na zmíněnou Lídu Rakušanovou, která se ovšem z počátku, v duchu tradice, pokoušela věc vést do „nezávadných vod“. A tu jsem opět nevěřil svým uším. Na otázku proč německá média tak fatálně selhala a informace tutlala, odpověděla, že prý nemohla jinak. „Co kdyby si prý lidé spojovali útoky s uprchlickou krizí?“

Redaktorka se tedy logicky doptala, zda je posláním novináře hodnotit dopady informace na veřejné mínění, nebo zda by prostě neměl informovat o tom, co se děje?  Lída Rakušanová podala další neuvěřitelnou odpověď. Prý redakce vyčkávaly, protože nevěděly, kdo útočníci jsou. Mohli to prý být, třeba černovlasí Italové (sic!).  Nevymýšlím si, to řekla.

Ovšem, už nedodala, že i pokud by to byli černovlasí Italové, i potom by bylo správné, aby o tom novináři informovali. Pokud si nebyli jisti, kdo je pachatelem, mohli prostě napsat o tom, co se stalo a dodat, že dosud nevědí, o koho jde. To by nebyl žádný problém. Problém ovšem naopak je, že němečtí novináři velmi dobře věděli kdo je pachatelem a že to nejsou černovlasí Italové. A právě proto o věci neinformovali!

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

No, nakonec to prasklo a Německo má svůj skandál. Novináři jsou podrobováni kritice a mě dochází, že právě tento vývoj v Německu byl zřejmě příčinou, proč jsem si mohl poslechnout tak pro český rozhlas netypický pořad. Naši žurnalisté jsou prostě takoví, jako byli vždy. Plní příkazy, ale bedlivě sledují, jestli se náhodou nemění směr větru, aby stihli včas změnit směr i oni.

A jak to celé dopadlo? Velmi dobré otázky oné redaktorky (jejíž jméno jsem nezachytil) vedly k čemusi, co jsem vnímal jako jakousi rezignaci Lídy Rakušanové. Když byla po několikáté dotazována, v čem německá média selhala, nakonec unaveně konstatovala, že byla prostě politicky korektní. A následně se celkem rozpovídala, už jako člověk a ne jako někdo, kdo má za úkol překroutit realitu.

Jen ještě jednou mi trochu nadzvedla mandle. To když hovořila o tom, že německá společnost musí otevřít otázku „standardů mužnosti“ platných v muslimském světě, pokud chce přežít. Jinak se prý tématu chytnou extremisté.

Tady bych se opravdu rád dozvěděl odpověď na zásadní otázku:

Proč jsou extrémisty nazýváni ti, kdo věděl před půl rokem to, co nyní poznávají i ostatní? Vždyť mainstreamoví politici i žurnalisté dnes otevírají přesně ty samé otázky, které si jiní kladli již na počátku krize. O nic jiného tehdy nešlo. Jen o otázky bezpečnosti a limitů integrovatelnosti odlišné kultury. Tedy pokud je extremista ten, kdo byl schopen předvídat, znamená to, že abych extremista nebyl, musím být hlupák? Protože o nic jiného nejde – většina tzv. extremistů nezastávala jiné postoje, než začíná zastávat i mainstream. Jen toho byli schopni dříve.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------