Češi na D1

Zdá se, že čeští řidiči vyskytující se ve větší skupině se projevují jakousi kolektivní hloupostí, či neschopností vzájemně spolupracovat v zájmu plynulé jízdy. Zážitek z dnešního dne: U Humpolce ve směru na Brno je zúžení, ale prokazatelně na Brno vedou dva (zúžené) pruhy. Čeští řidíči ale vytvoří před zúžením 9 km dlouhou frontu hlupců, kteří se těsně před zúžením ze záhadných důvodů cpou do jedné řady, přestože mají po celou dobu k dispozici dva pruhy. Následně pak opravovaným úsekem projedou zcela pohodlně: řídký provoz ve dvou pruzích. 

V Německu se jezdí rychleji, ale disciplinovaněji, s větší ohleduplností k ostatním. V Itálii je naopak naopak disciplína malá, jezdí se občas na červenou, na křižovatce o třech průzích stojí fronta v pěti pruzích. Ale brzy zjistíte, že řidiči jsou také ohleduplní a snaží se vlastně kolektivně využít co nejlépe kapacitu silnic. Jen Česká kotlina je záhadou.

Citlivá a ohleduplná jízda nemá nic společného s rychlostí a dopravními předpisy, ale s obecným principem spolupráce s cizími lidmi a citlivostí k nim. U nás se řidiči rozdělí na hodné, kteří stojí někde ve frontě a na nepřátele, kteří se někam cpou. Naštěstí jsem se nemusel zařadit ani do jedné ze skupin, protože jsem situaci pozoroval z opačného směru. Toto ale není zdaleka jediný příklad, jsou jiné, jako neschopnost použití tzv ZIP systému, neschopnost se vyhnout překážce která jen málo zasauje do jednoho ze dvou souběžných pruhů atd. Prostě cokoliv, co vyžaduje určitou empatii a vzájemnou spolupráci. Uhnu, aby také ten druhý mohl jet.

Myslíte že povahovou vlastností našeho národa je, že nemáme podvědomě rádi cizí lidi, nebo je problém někde jinde? Lze to řešit nějakou výchovou?