Kámen úrazu byl možná v tom, že ta žena byla apatická a neakční. Kdyby nudu v satelitu zaplácla nějakými sportovními, nebo společenskými aktivitami, určitě by přišla na jiné myšlenky a měla by si s manželem o čem povídat (byť by to bylo jen pomlouvání kolegyň). Jako bezdětná na to měla času dost. Že problém nebyl v samotném vztahu, vyplývá ze závěru.

Nejdřív jsem chtěla trochu remcat, že neznám vzdělanou ženu, která když nemá děti, by v ČR zůstávala v domácnosti... co v tom satelitu proboha celý den dělala? :-) Není to jen nějaká vaše literární představa?

Pointou - návratem k sobě po určité době odluky - jste tomu dal dobré vyústění.

Ale cítím z toho takové to mužské - je dobrej, že nebyl "nevěrnej"...

Paní Vlasto, díky za reakci. I literární fikce mívá třeba i jen málo pravděpodobný reálný základ. Jinak to míním nerezonuje. A co se pointy týče, je to pro mě zajímavá zpětná vazba, že tam lze vámi zmíněné mezi řádky vnímat. Ale nebyl to můj záměr.

Jane, popsal jste to přesně. Nežili spolu, ale vedle sebe ... častý problém.

Díky za příznivou reakci. Zdravím