První známost

Neřekla nikomu, jak je to s její pro leckoho stále ještě „úchylkou.“ Možná právě proto. Nedokázala to, i když k tomu měla párkrát nakročeno. Zejména ve chvíli, kdy to už o sobě věděla s jistotou.

Pak to ovšem přišlo téměř najednou. Nebyla o tom v jejím nitru žádná pochybnost.

Téměř dosáhla plnoletost. Byla na čundru s partou kamarádů a jeden z nich si vzal sebou i „svou“ holku. Hned první den uskutečnili koupel v rybníku. A tam se to seběhlo. Prozření jedna pro druhou. Kluci plavali ke druhému břehu a ony seděly na dřevěném molu. Něco je k sobě až magicky přitahovalo. Ani jedna z nich nevěděla, díky čemu se to dělo, ale doslova je to „zachvacovalo.“

„Ty nemáš kluka?,“ zeptala se ji ta holčina. Fakt sympatická. Někdo by řekl – prima kost.

„Ne. To je pouze banda, se kterou jsem se spřátelila. Že prý nejsem typická holka, tak mě vzali na milost.“

„Vážně ani s jedním z nich nic nemáš? Jeden by pak řekl, jestli třeba nejsi …“

„Nejsem co?“

„Lesba.“

„A kdybych byla, tak co?“

„Tak bych si správně tipla.“ Podívaly se na sebe a bylo jasno. Něco mezi nimi zajiskřilo, ale pořad tam byl ten kluk, se kterým se na čundr s nimi ta neznámá dívka vypravila. „On je pouze zástěrka.“ Dodala a mávla na něho.

Spiklenecky se koukly zase jedna na druhou. Byla by ji hned políbila, jak moc je to k sobě táhlo. Kluci už plavali zpátky a nebyla jiná možnost, než se držet od sebe „daleko.“ Prsty se dotkly na dřevěném molu a všechno se v ten moment sladilo, rozzářilo. Cítila obrovskou radost. Cítila to něco, čemu se říká zamilovanost.

Hned další den se setkaly sólo. Propojily se před tím na Facebooku. Smluvily si první schůzku. Hned si daly pusu a šly si sednout do nedalekého parku.

„Už jsi měla někoho přede mnou?,“ zeptala se Radka a bylo zřejmé, že ani jedna nemá za sebou žádnou lesbickou zkušenost. Všechno bylo nové a na začátku. Seznamovaly se spolu a bylo jim až do breku, jak dlouho se bránily přiznat si barvu.

„Co je na tom sakra tak těžkého?,“ vyslovila ona jako první tu otázku.

„Asi přirozený obranný mechanismus. Strach z toho, jak to ostatní přijmou. Co když nás zavrhnou? Co když přijdeme o partu? Co když to nepochopí ani máma s tátou? Co když … se dostaneme do průseru a nedáme to?,“ z Radky se to doslova sypalo.

Ten strach jim pulsoval v žilách, ale už na to byly dvě a taky síla toho, co je k sobě poutalo. Dohodly se asi po měsíci vztahu, že to na sebe doma ve stejný večer prásknou a pak že si napíšou. Všechno se v nich kroutilo, prožívaly to dost nastejno. Ale plácly si na to a uskutečnily to.

Rodiče Radky:

Matka: Tušila jsem to už dávno.

Otec: Neřekl ani slovo a šel na pivo.

Rodiče Dáši:

Matka: Hezky jsi nás překvapila. Děkujeme za info.

Otec: Obejmul mě a pošeptal mi do ucha - díky za upřímnost.

Ani v jedné rodině neproběhlo nic extra konfrontačního. Vnímaly ovšem dusno a nejistotu.

Inkriminovaný večer si holky sedly k chatu.

„Bylo to na oko v poho, Radko, ale jinak … máma do mě zajela dost naostro. A nepotřebovala k tomu téměř ani slovo.“

„Moje máma tušila, že nejsem hetero. Měla mě vždycky dost přečtenou. Lhát před ní mi nikdy nešlo.“

„A co táta?“

„Ten se ještě nevrátil z hospo. Dá si pět až deset kousků, pár rumů a zítra bude výslech, že nebudu vědět, jak z toho. Ale nelituju toho.“

„Ani já ne, Radko. Ničeho!“

Byť pak někdy ano. Bylo to na palici hlavně s mámou. Pořád si hýčkala naději, že to je Dáši úlet nebo tak něco. Doufala, že to je pouze přechodná záležitost.

…

S Radkou jim to spolu vydrželo necelý rok. Stálo to ale za to. Dodaly si navíc odvahu ke coming outu. Před nikým už neskrývaly, kým ve skutečnosti jsou.